Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1981/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce V. D., zastoupeného JUDr. Miloslavem Havlenou, advokátem, se sídlem v Blatné, tř. J. P. Koubka 81, PSČ 388 01, proti žalovaným 1)MUDr. B. Č., a 2) MUDr. Z. Č., zastoupeným JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Klatovech, Zlatnická 78, PSČ 339 01, o určení, že žalobce je nájemcem nemovitostí, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2010, č. j. -298, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 2015, č. j. -683, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou pro zmatečnost ze dne 18. prosince 2013, doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 31. prosince 2013, se žalobce domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2010, č. j. -298.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 11. března 2015, č. j. -632, zamítl (jako opožděnou) žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2010, č. j. -298, v té části, v níž se žalobce domáhal zrušení napadaného rozsudku z důvodu zakotveného v , (dále též jen „“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Plzni rovněž usnesením ze dne 11. března 2015, č. j. -634, vyloučil k samostatnému projednání řízení o žalobě pro zmatečnost v té části, v níž žalobce uplatňoval jako důvody zmatečnosti podjatost (v žalobě blíže vyjmenovaných) soudců a nesprávné hmotněprávní a skutkové posouzení věci, neboť k posouzení těchto zmatečnostních důvodů je podle příslušný soud, jenž rozhodoval v prvním stupni (Okresní soud v Klatovech).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. března 2015, č. j. -632, v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. částečně změnil a jinak potvrdil (první výrok), přitakávaje závěru soudu prvního stupně, podle něhož byla žaloba pro zmatečnost z důvodu vymezeného v podána po uplynutí zákonem určené lhůty, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel k předpokladům přípustnosti dovolání toliko uvádí, že „dovolacím soudem má být vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. To ovšem z dovolání či doplnění dovolání neplyne; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. , ze dne 28. ledna 2015, sp. zn. , či ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ), ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. (a v něm citovanou judikaturu), ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. , či ze dne 21. července 2015, sp. zn. , dostupná na webových stránkách Nejvyššího a Ústavního soudu.

Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. ).

Zbývá dodat, že pro posouzení náležitostí dovolání jsou právně bezcenné argumenty dovolatele směřující proti správnosti rozhodnutí napadeného žalobou pro zmatečnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 17. července 2017

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu