Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1676/2017

U S N E S E N Í

J. K.,

I. K.,

vedené u Okresního soudu Praha

-

východ pod sp. zn. , o zaplacení částky 78 500 Kč s příslušenstvím, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2016, č. j. -12, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha

-

východ usnesením ze dne 26. 2. 2016, č. j. -7, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (výrok II.). Vyšel z toho, že žalobce v žalobě uvedl bydliště žalované na adrese P., čemuž odpovídá i bydliště žalované podle Centrálního registru obyvatel. Lze tedy předpokládat, že na aktuální adrese žalovaná bydlí s trvalým úmyslem ve smyslu ustanovení , když nebylo zjištěno, že by se jednalo o adresu úřední.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 5. 4. 2016, č. j. -12, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dovodil, že v dané věci není dána místní příslušnost Okresního soudu Praha-východ, jako příslušnost daná na výběr ve smyslu a není zde ani výlučná příslušnost tohoto soudu podle Místně příslušným soudem je zde podle obecný soud žalované, tedy soud, ve kterém má bydliště a k projednání věci je místně příslušným Obvodní soud pro Prahu 4.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že přípustnost dovolání dovozoval z ustanovení Tvrdil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S ohledem na okolnosti případu má být otázka místní příslušnosti posouzena jinak, než je dovolacím soudem v obdobných věcech obvykle posuzována a v návaznosti na to namítal podjatost soudců Obvodního soudu pro Prahu 4, kterému Okresní soud pro Prahu - východ postoupil předmětnou věc k rozhodování. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud ve věci postupoval podle , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 2 zákona č. 293/2012 Sb. a článek II bod 7 , kterými se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – dále jen ) a shledal, že dovolání žalobce trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) a řádně zastoupenou podle , se zabýval jeho projednatelností.

Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení důvodu dovolání s uvedením toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž podat jej lze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ), a současně musí být formulováno tak, aby z něj bylo patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatel za naplněné a kterou konkrétní právní otázku nabízí k řešení (viz dále). Dovolatel tedy musí uvést, ve vztahu k projednávané věci, právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a současně vyložit, v čem má spočívat nesprávnost právního posouzení odvolacím soudem ( ). Bez vymezení důvodu dovolání a bez uvedení konkrétních skutečností, z nichž dovozuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle , nelze dovolání projednat, neboť jde o jeho obligatorní náležitosti ( ). Pouhá citace ustanovení (či jeho části) není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení a k projednání dovolání nepostačuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ).

Dovolatel sice podle obsahu dovolání dovozuje jeho přípustnost podle z důvodu, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, a jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení místní příslušnosti odvolacím soudem, avšak neuvádí žádnou otázku procesního práva, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ani neformuluje otázku, která by dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena či je rozhodována rozdílně, stejně jako nesděluje žádnou právní otázku, jež by měla být posouzena jinak, tedy neuvádí ani dovolací důvod podle ani to, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů dovolání podle Tvrzení dovolatele tak neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení důvodů dovolání.

Vzhledem k tomu, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu trpí vadami, které nebyly odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na

www.nsoud.cz

; anebo důvody např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), nemohl je Nejvyšší soud projednat věcně a dovolání muselo být odmítnuto (, věta první, ).

K důvodům dovolání sluší se ještě pro úplnost připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je toliko nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), jemuž nelze podřadit ani žalobcem namítanou podjatost soudců příslušného soudu; ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se řízení končí (, část věty před středníkem; a , věta první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2017

Mgr. Miloš Pól

předseda senátu