Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 ICdo 41/2016-234

104 VSPH XY                                                                   (KSCB 41 INS XY)42 ICm XY33 ICdo 41/2016-234

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

ESSOX s.r.o.

Penz a Hadraba v.o.s.

, se sídlem v Českých Budějovicích 6, Novohradská 745/21 (identifikační číslo 281 22 330), insolvenční správkyni dlužníků P. a O. P., zastoupené JUDr. Janem Mrázkem, advokátem se sídlem v Blatné, Jana Wericha 576, o určení pravosti popřené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků Petra a Olgy Petrákových, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č.j. 104 VSPH XY ( XY), takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2016, č.j. XY, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 7. 2015, č.j. 42 ICm XY,

se ruší

a věc

se

Krajskému soudu v Českých Budějovicích

vrací

 k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 7. 2015, č.j. 42 ICm XY, určil, že pohledávka P9 přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. XY, je v popřené výši 95.997,88 Kč po právu, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, č.j. 104 VSPH XY ( XY), Vrchní soud v Praze potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Při výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále též jen „RPSN“) je „nepochybné, že na pravou stranu rovnice je … třeba dosadit souhrn měsíčních splátek úvěru, protože dlužník nic jiného ze svých prostředků nehradí, poplatek za sjednání smlouvy je splácen v těchto splátkách.“ Na levou stranu rovnice (částka čerpání, resp. celková hodnota daná spotřebiteli k dispozici) lze podle odvolacího soudu nahlížet buď tak, že se jedná o částku, kterou za spotřebitele poskytovatel úvěru uhradí jako část kupní ceny (vozidla), nebo tak, že spotřebitel získává možnost uzavřít úvěrovou smlouvu na základě aktivity zprostředkovatele (prodejce vozidla) bez nutnosti komunikovat s poskytovatelem úvěru; poskytnutí takové služby má určitou hodnotu, jež je honorována poplatkem za sjednání smlouvy. Ani jedna z těchto variant není nesprávná, obě totiž odpovídají „matematickému a slovnímu vyjádření“ obsaženému v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění (dále jen „ “). Vzhledem ke komplikovanosti vzorce pro výpočet RPSN podle přílohy č. 5 nelze jednoznačně uzavřít, že by žalobkyně ve smlouvě RPSN uvedla v nesprávné výši a vypočetla ji v rozporu se zákonem. Závěrem odvolací soud konstatoval, že sankci uvedenou v nelze aplikovat mechanicky, vždy je třeba přihlédnout k okolnostem konkrétního případu, neboť údaj o výši RPSN je pouze jedním z instrumentů sloužících ke správné orientaci spotřebitele a jeho význam by neměl být přeceňován.      

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jímž namítla nesprávnost právního posouzení 1) otázky, zda žalobkyně (poskytovatelka spotřebitelského úvěru) postupovala při výpočtu RPSN v souladu se zákonem, pokud poplatek za uzavření úvěrové smlouvy „nezapočetla“ na pravé straně rovnice, a 2) otázky spojené s dopadem sankce za porušení informační povinnosti věřitelem podle Podle jejího názoru je výše RPSN uvedená ve smlouvě o úvěru nesprávná, takže nastupuje sankce v podobě úročení úvěru diskontní sazbou. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.  

Žalobkyně ve vyjádření se ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „ “ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 92/2014, a ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2014).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.  

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Níže uvedené pojmy byly do českého právního řádu převzaty ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně definice RPSN z článku 3 písm. i/, celkové náklady úvěru pro spotřebitele z článku 3 písm. g/ a celková výše úvěru ze článku 3 písm. l/.

Roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr definuje v ustanovení jako celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.

Celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitelese rozumí „veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře“ ( , část věty před středníkem, ).

Celkovou výší spotřebitelského úvěru se rozumí „souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici“ ( ).

Podle se roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu (odstavec 1). Pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím spotřebitelského úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem (odstavec 2). Výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat po dohodnutou dobu a že věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti (odstavec 3). Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, umožňuje změnu úrokové sazby nebo změnu výše plateb s úvěrem souvisejících, které jsou zahrnuté do roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, avšak nelze je číselně vyjádřit v době výpočtu, má se pro účely výpočtu za to, že úroková sazba a ostatní platby zůstávají neměnné a budou platit do konce účinnosti této smlouvy (odstavec 4). V případě potřeby se při výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr použijí dodatečné předpoklady uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu (odstavec 5).

Podle , věty první a druhé, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy.

Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,

a) nemá písemnou formu,

b) neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo

c) nebyla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat,

a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná ( ).

Podle přílohy č. 3 odst. 1 písm. f/ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí vždy obsahovat roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku splatnou spotřebitelem, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr.

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení dlužníků – mimo jiné – pohledávku v celkové výši 98.250 Kč s odůvodněním, že se jedná o nesplněné závazky z úvěrové smlouvy č. 90099983 z 27. 8. 2013, kterou s ní uzavřel dlužník Petr Petrák. Účastníci úvěrové smlouvy se dohodli, že úvěr bude použit na koupi automobilu v celkové pořizovací ceně 105.837 Kč a bude uhrazen v osmačtyřiceti měsíčních splátkách po 3.789 Kč. Mezi účastníky bylo nesporné, že poplatek za sjednání úvěrové smlouvy ve výši 34.163 Kč byl do rovnice pro výpočet RPSN dosazen na levé i pravé straně. Ve smlouvě byla RPSN uvedena ve výši 24,5 %. Při přezkumném jednání 23. 3. 2015 žalovaná popřela pohledávku co do 95.997,88 Kč s tím, že úvěrový dlužník obdržel ve skutečnosti jen 85.837 Kč. Žalovaná v popěrném úkonu vyjádřila přesvědčení, že žalobkyně výši RPSN ve smlouvě uvedla nesprávně, čímž porušila informační povinnost.

Vzorce pro výpočet roční procentní sazby nákladů jsou i s vysvětlivkami jednotlivých konstant uvedeny v příloze č. 5 Základní rovnice, kterou se stanoví RPSN, odpovídá na ročním základě celkové současné hodnotě čerpání na jedné straně a celkové současné hodnotě splátek a plateb poplatků na straně druhé (bod I cit. přílohy).

Rovnice zapsaná ve zjednodušené podobě pomocí symbolu „sumy“ vyjadřuje rovnost obou směrů toku plateb. Na levé straně rovnice jsou zohledněna všechna čerpání úvěru spotřebitelem; na pravé straně jsou naopak zohledněny všechny platby prováděné spotřebitelem, tedy jak samotné splácení jistiny spotřebitelského úvěru, tak také platby všech nákladů, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Vedle splácení jistiny je zde tedy zohledněno splácení úroků stejně jako placení všech dalších nákladů, poplatků, povinných doplňkových služeb atd. (srov. VACEK, Lukáš. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. Příloha č. 5 bod 3. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7478-776-8).

Dovolací soud se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu v tom, že administrativní poplatek za sjednání úvěrové smlouvy je třeba dosadit do rovnice pro výpočet RPSN na pravou stranu, kam patří veškeré celkové náklady spotřebitele, které musí na daný úvěr zaplatit. Správný výpočet RPSN v souzené věci vyžaduje dosadit na levou stranu skutečnou výši spotřebitelského úvěru, a to bez započítání poplatku za sjednání smlouvy ve výši 34.163 Kč, který měl být uveden pouze na pravé straně jako součást měsíčních splátek úvěru ve výši 3.789 Kč. Zjednodušeně měla tedy rovnice pro výpočet RPSN vypadat takto:                                                                                                                                                                                            

48

85.837 x (1   +   X) 0  =  suma  3.789 x (1   +   X)-S1

                                          l=1

Na levé straně je uvedena pouze částka 85.837 Kč, která představuje reálně poskytnutou částku spotřebiteli v okamžiku čerpání úvěru. Na pravé straně rovnice je uvedena výše měsíčních splátek 3.789 Kč, ve kterých je zahrnut i poplatek za sjednání smlouvy o úvěru. Zohlednění výše poplatku za sjednání úvěrové smlouvy v navýšení měsíčních splátek je možné, pokud jej spotřebitel opravdu platí průběžně, a nikoliv na počátku. V takovém případě zde není žádný důvod pro navyšování jistiny (celkové výše spotřebitelského úvěru) o poplatek za sjednání úvěrové smlouvy. Pokud spotřebitel nebyl povinen platit poplatek za sjednání smlouvy o úvěru na začátku závazku, ale byl by takový poplatek „rozložen až do jednotlivých splátek“, při výpočtu RPSN se takový poplatek nepromítne v podobě čerpání úvěru na jeho zaplacení na levé straně, neboť nedochází k navýšení jistiny. Na levé straně rovnice tak je uvedena celková výše spotřebitelského úvěru, která odpovídá skutečné jistině ve výši, kterou spotřebitel potřeboval pro své účely a na pravé straně takový poplatek nebude započítán v okamžiku uzavření smlouvy, neboť v tom okamžiku nebyl placen, ale právě až v jednotlivých splátkách (srov. VACEK, Lukáš. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. Příloha č. 5 bod 12 a 15. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7478-776-8).

Pojmy „celková výše spotřebitelského úvěru“ a „celkové náklady spotřebitelského úvěru“ se vzájemně vylučují; celková výše úvěru tudíž nemůže zahrnovat částky, které vstupují do celkových nákladů pro spotřebitele. Do celkové výše spotřebitelského úvěru nelze zahrnout žádnou z částek sloužících jako odměna za závazky sjednané z důvodu dotčeného úvěru, jako jsou administrativní poplatky, úroky, provize a veškeré další poplatky, které musí spotřebitel zaplatit. Je třeba zdůraznit, že neoprávněné zahrnutí částek tvořících celkové náklady úvěru pro spotřebitele do celkové výše úvěru povede nutně k podhodnocení RPSN, jejíž výpočet závisí na celkové výši úvěru (srov. rozsudek Soudního dvora EU, C-377/14, ze dne 21. 4. 2016, ve věci Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová v. FINWAY a.s.“).

Z výše uvedeného nemůže být pochyb o tom, že administrativní poplatek za sjednání smlouvy o úvěru je třeba podřadit pod položku, kterou musí spotřebitel v souvislosti s úvěrovou smlouvou zaplatit, a jako takový proto musí být uveden jen na pravé straně.  

Nelze přisvědčit odvolacímu soudu v tom, že v případě nesprávně uvedené výše RPSN nelze automaticky a bez dalšího aplikovat sankci uvedenou v Právní vztah z úvěrové smlouvy je vztahem spotřebitelským, a proto je na něj třeba pohlížet z hlediska smyslu a účelu ochrany spotřebitele jako slabší strany.

Nejvyšší soud rozhodně nemíní zavést výklad, který by institut RPSN stavěl do pozice jakéhosi „nejspolehlivějšího“ ukazatele výhodnosti úvěru. Lze dokonce s ohledem na realitu dnešní doby konstatovat, že spotřebitel se bude skutečně lépe orientovat v obrovském množství nabídek úvěrů od různých poskytovatelů čistě pouze z informace ohledně celkového počtu a výše jednotlivých splátek, než z ukazatele RPSN, jehož výpočet a konečné použití je pro běžného člověka velice komplikovaný. Nicméně je třeba podotknout, že RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru, udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. ). A právě s ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že byť je RPSN jen jedním z mnoha ukazatelů výhodnosti úvěru, je třeba i tento ukazatel uvést ve smlouvě ve správné a úplné výši; v opačném případě by věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou informační povinnost a musel by nést následky sankce podle Nejvyšší soud ostatně již v rozsudku ze dne 12. 7. 2016, sp. zn. , zdůraznil, že „informační povinnost stanovenou v a konkretizovanou v příloze č. 3 k tomuto zákonu věřitel splní pouze úplným a správným uvedením všech údajů vyžadovaných zákonem.“  

Protože dovolací důvod podle uplatnila žalovaná po právu, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle  zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj ( , věta druhá, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci ( , věta druhá, ).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. června 2017

JUDr. Pavel Krbek

                            předseda senátu