Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1441/2017

29 Cdo 1441/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně J. K., proti žalovaným 1) JUDr. Jaroslavě Šafránkové, advokátce, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, PSČ 120 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce J. K., a 2) Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu - územní pracoviště pro Prahu 3, se sídlem v Praze 9, Drahobejlova 945/48, PSČ 190 00, za účasti úpadce J. K., jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobkyně, o určení pravosti vykonatelné pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání vedlejšího účastníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2016, č. j. -341, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobkyně a vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. dubna 2011, č. j. -244, , potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. (první výrok), rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok) a zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. září 2009, č. j. -194 (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 13. dubna 2011 podal vedlejší účastník dovolání. Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. března 2014, č. j. -318, řízení o dovolání vedlejšího účastníka podle ustanovení , o soudních poplatcích, zastavil.

Odvolání vedlejšího účastníka proti tomuto usnesení odmítl Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení , (dále též jen „ “) – jako opožděné usnesením ze dne 29. července 2014, č. j. -331.

K odvolání vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. července 2014 (první výrok) a zamítl návrh vedlejšího účastníka, aby mu byl pro odvolací řízení ustanoven zástupce (druhý výrok).

Dovolání vedlejšího účastníka směřující proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. května 2016 Nejvyšší soud (aniž byl nucen zabývat se nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení – viz ) odmítl podle a , ve znění účinném do 31. prosince 2007, jelikož není přípustné podle žádného z ustanovení .

Spory o určení pravosti, výše či pořadí pohledávky podle a 3 nebo a 2 , o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, jsou spory vyvolanými konkursem (incidenčními spory).

Povaha sporu (to, že jde o spor vyvolaný konkursem) předurčuje i podobu (rozhodné znění) , podle kterého Nejvyšší soud v této věci postupuje při posouzení přípustnosti dovolání. Pro spory vyvolané konkursem podle zákona o konkursu a vyrovnání se totiž s přihlédnutím k , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), použijí dosavadní (k poslednímu dni účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání platné) právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). K tomu srov. zejména výklad podaný Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 13. května 2014, sp. zn. ), ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. , nebo ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 7. června 2016, sp. zn. ).

K závěru, podle kterého proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné (čemuž odpovídalo i přiléhavé poučení o dovolání v napadeném usnesení), srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 41/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a ze dne 24. května 2016, sp. zn. .

Ve vztahu k otázce (ne)přípustnosti dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud zamítl žádost účastníka o ustanovení zástupce ( ) srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a ze dne 28. března 2013, sp. zn. .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání vedlejšího účastníka bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. dubna 2017

JUDr. Jiří Zavázalpředseda senátu