Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
F901E9EF46330C2AC1258164003CB83E.html
HTML · 13.41 KB
No categories available
25 Cdo 434/2017
25 Cdo 434/2017
U S N E S E N Í
A. V.
Krajské zdravotní, a. s.
, se sídlem v Ústí nad Labem, Sociální péče 3316/12a, IČO 25488627, zastoupené JUDr. Danielem Volákem, advokátem se sídlem v Litvínově, Jiráskova 413, za účasti Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO 47116617, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o 313.140 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 11 C 411/2004 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2016, č. j. 12 Co 418/2016 -346, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Žalobkyně podala dovolání proti usnesení ze dne 31. 8. 2016, č. j. 12 Co 418/2016 -346, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2016, č. j. 11 C 411/2004 -330, kterým bylo řízení podle § 111 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zastaveno, poněvadž ve lhůtě jednoho roku nebyl podán návrh na pokračování v řízení. Jeho důvodnost spatřuje ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. pouze v jiné vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, opomíjí však, že k ní je možno v dovolacím řízení přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání z jiného důvodu přípustné. Současně vůbec nevymezuje, v jakých otázkách a z jakých důvodů považuje právní posouzení věci odvolacím soudem za nesprávné a od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13 ,
ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14
).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ani zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku vad spočívajících v absenci uvedených zákonných náležitostí dovolání nelze posoudit jeho přípustnost.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. dubna 2017
JUDr. Ivana Tomková
pověřený člen senátu