Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 84/2017

21 Cdo 84/2017

U S N E S E N Í

Ing. L. H.

Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

se sídlem v Praze 6, Pod Juliskou č. 1621/5, IČO 00000205, zastoupenému JUDr. Václavem Plachým, advokátem se sídlem v Letinech č. 73, o určení nesplnění zákonných podmínek pro opakované prodloužení pracovního poměru, o určení, že pracovní poměr žalobce u žalovaného je pracovním poměrem na dobu neurčitou a doposud trvá, a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. března 2016, č. j. -353, takto:

Dovolání žalovaného

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2016, č. j. -353, neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [žalovaný toliko odkázal na ustanovení s tím, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném posouzení věci“, a že „nesprávnost spatřuje ve výkladu ustanovení ve znění do 31. 12. 2011“, aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanovení ; podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Ostatně dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2016, č. j. -353, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce obsahu a povahy dohody zaměstnavatele a příslušného odborového orgánu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod č. 105/2014 v časopise Soudní judikatura, v němž byl přijat právní názor, že písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a příslušným odborovým orgánem podle (nyní – vztaženo na posuzovanou věc - podle zákona , , ve znění účinném do 31. 12. 2011), která pro blíže neurčený počet zaměstnanců upravuje „důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat“, má normativní povahu; jsou-li tyto důvody dohodnuty v rámci zákona a v jeho mezích, stávají se součástí skutkové podstaty úpravy podmínek, za nichž lze pracovní poměr sjednávat opakovaně, anebo na dobu delší dvou let] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Závěry vyjádřené ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu jsou použitelné rovněž při aplikaci , , ve znění účinném do 31. 12. 2011, jímž se řídí projednávaná věc. Na právním názoru v tomto rozhodnutí uvedeném, který dosud nebyl judikatorně překonán a jehož správnosti se nedotýkají ani argumenty žalovaného uvedené v dovolání, nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí (rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2016, č. j. -353, byl rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. a ve výroku II. doplňujícího rozsudku zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení), bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. května 2017

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu