Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 266/2017

21 Cdo 266/2017

U S N E S E N Í

R. M.

GRAFIKO PRINT s. r. o.

,

se sídlem v Táboře, Soběslavská č. 2090/28, IČO 25193741, zastoupenému JUDr. Pavlem Šonkou, advokátem se sídlem v Táboře, nám. F. Křižíka č. 2840,

o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a další pracovněprávní nároky, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, ze dne 12. července 2016, č. j. -98, takto:

Dovolání žalobce

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 12. 7. 2016 č. j. -98 podle ustanovení věty první odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sen. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. , z jejichž odůvodnění vyplývá, že dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části, že má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od kterého svého řešení (nikoli řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit, a že má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která „je dovolacím soudem rozhodována rozdílně“, musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně], jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (namítá-li dovolatel vadu řízení, kterou spatřuje v tom, že soudy nepřihlédly k důkazům navrhovaným žalobcem v dopisu ze dne 27. 10. 2015 doručeném soudu prvního stupně dne 6. 11. 2015 s odůvodněním, že návrh byl podán opožděně, neboť při jednání dne 19. 10. 2015 stanovil soud prvního stupně lhůtu 10 dnů pro podání důkazních návrhů, aniž by se řádně zabývaly tím, kdy byl dopis podán k poštovní přepravě, a nesouhlasí-li se skutkovým zjištěním soudů, že byl žalovaným prostřednictvím elektronické pošty vyzýván k tomu, aby se dostavil do provozovny žalovaného v Táboře), a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Rozhodnutí odvolacího soudu je ostatně – z hlediska námitky dovolatele, že při doručování výzev žalovaného, aby se dostavil do jeho provozovny v T., prostřednictvím elektronické pošty (jejichž doručení touto cestou žalobce popíral) nebyly dodrženy podmínky uvedené pro tento způsob doručení v ustanovení - v souladu s ustálenou a jednotnou rozhodovací praxí dovolacího soudu, z níž vyplývá, že podmínky pro doručování zaměstnavatelem stanovené v -336 se týkají pouze písemností taxativně vyjmenovaných v ustanovení , mezi něž výzva zaměstnavatele, aby se zaměstnanec dostavil do zaměstnání (ani jiné podobné pokyny udělované zaměstnanci zaměstnavatelem), nepatří (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. nebo usnesení ze dne 20. 2. 2013 sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. května 2017

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu