Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1664/2017

25 Cdo 1664/2017

U S N E S E N Í

J. M.

JUDr. P. Š.,

advokátu se sídlem v Táboře, Údolní 2997, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 9. 11. 2016, č. j. -94, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti výroku usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 9. 11. 2016, č. j. -94, jímž byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby v části, v níž se žalobce domáhal na žalovaném uhrazení nákladů exekuce bez uvedení konkrétní výše, nemá obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti. Dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle (tedy proto, že se odvolací soud při řešení právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo že právní otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), nýbrž se vyžaduje zdůvodnění, která ze zákonem stanovených podmínek přípustnosti dovolání je naplněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. ,

ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn.

).

Dovolatel otázku přípustnosti dovolání zcela pominul, neurčil, který ze zákonem stanovených předpokladů přípustnosti dovolání ( ) má být naplněn, ani jej blíže nevymezil; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. věta první ). Vymezení přípustnosti nelze přitom dovodit ani z celého obsahu dovolání, ve kterém dovolatel především vyjadřuje svůj nesouhlas s postupem soudu prvního stupně při odstraňování vad jeho žaloby a má za to, že vady žaloby měl odstranit soud prvního stupně, příp. odvolací soud sám „vyžádáním jednotlivých exekučních spisů ke zjištění exekučních nákladů“, neboť žalobce tyto údaje ve výkonu trestu odnětí svobody neměl možnost obstarat; taková námitka vady procesního postupu nalézacího soudu však sama o sobě přípustnost dovolání nezakládá. Odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. dovolatel zdůvodňuje, že i procesní otázka týkající se postupu soudu může být právní otázkou a může představovat uplatnitelný dovolací důvod podle , nevysvětluje však, pod který z případů přípustnosti dovolání podle daný případ spadá.

Ostatně požadavek, aby soud prováděl dokazování za účelem shromáždění podkladů, které by umožňovaly podat řádnou žalobu, je proti základním zásadám občanského procesního práva, podle nějž se důkazy provádějí právě až v řádně zahájeném řízení ke zjištění skutkového stavu věci potřebného pro právní posouzení uplatněného nároku. Ten však musí být v žalobě dostatečně přesně vymezen, aby bylo jasné, co je předmětem řízení a zda není zaměnitelný s nárokem jiným. Není-li možno ve výjimečných případech určit předem výši nároku, připouští se uvedení minimální částky s výhradou upřesnění žaloby podle průběhu dokazování. I tehdy ovšem musí být z žaloby zřejmá povaha a charakter nároku natolik, aby bylo zřejmé, o čem má soud rozhodovat. Jestliže se tak v projednávané věci nestalo, nelze vytýkat soudu pochybení v tom, že k takto nedostatečně vymezenému nároku nevedl dokazování. Pokud proto z dovolání nevyplývá pochybení odvolacího soudu, které by představovalo řešení právní otázky ve smyslu , nelze přípustnost dovolání shledat.

Poukaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995 sp. zn. , řešící problematiku provádění a hodnocení důkazů v civilním soudním řízení z hlediska ústavní zásady spravedlivého procesu, by byl přiléhavý pouze tehdy, mělo-li by dovolání žalobce zákonné náležitosti včetně vymezení jeho přípustnosti a bylo-li by shledáno přípustným, což v projednávané věci splněno nebylo.

Nejvyšší soud proto z těchto důvodů dovolání žalobce podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. května 2017JUDr. Petr Vojtekpředseda senátu