Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1364/2016

28 Cdo 1364/2016

U S N E S E N Í

P. N.

1) Ing. J. F.

a

2) J. F.

,

o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. dubna 2015, č. j. -127, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 12. listopadu 2012, č. j. -72, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu žalobce podal v celém rozsahu dovolání, jehož přípustnost (ve smyslu ) blíže nezdůvodnil, a vedle polemiky s právním posouzením věci odvolacím soudem v dovolání uplatňoval především skutkové námitky a nesouhlasil rovněž s postupem odvolacího soudu. Podle dovolatele soudy obou stupňů nemohly učinit správné skutkové zjištění o počátku běhu promlčecí doby, když při jednání neprovedly k tomu důkazy a žalovaní ani neučinili odpovídající tvrzení. Namítal, že byl zkrácen na svých právech, neboť mu byla odepřena možnost osobně se účastnit jednání před soudem prvního stupně. Navrhl, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že uloží žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení.

Nejvyšší soud ve věci postupoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 7 a článek II bod 2 , kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) a řádně zastoupenou podle shledal, že dovolání žalobce trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

V souladu s v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je, jak se podává z procesního předpisu, vymezení důvodu dovolání podle s uvedením toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž podat je lze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Dovolání současně musí být formulováno tak, aby z něj bylo zcela konkrétně patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatel za naplněné a musí přesně vyložit, a to ve vztahu k projednávané věci, právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a současně musí zcela konkrétně uvést, v čem má spočívat nesprávnost právního posouzení odvolacím soudem ( ) a odůvodnit, jaké právní posouzení považuje za správné. Absence uvedení konkrétních skutečností, z nichž dovozuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle a chybějící formulace právní otázky, kterou považuje za vadně řešenou, zakládá vadu dovolání bránící jeho projednání, neboť jde o obligatorní náležitosti dovolání, coby mimořádného opravného prostředku ( ). Pouhá citace ustanovení (či jeho části) není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení a k projednání dovolání nepostačuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

V projednávané věci však žalobce v dovolání vůbec neuvádí, které z hledisek přípustnosti dovolání ve smyslu mělo být podle jeho přesvědčení naplněno, stejně jako z obsahu dovolání nelze seznat žádnou otázku hmotného nebo procesního práva (na jejímž řešení je vystavěno rozhodnutí odvolacího soudu), při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (ani se z obsahu dovolání nedá určit, od které praxe se měl odvolací soud odchýlit), ani není patrná otázka, která by dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena či je rozhodována rozdílně, stejně jako neobsahuje žádnou právní otázku, jež by měla být posouzena jinak (odlišně od ustálené rozhodovací praxe), tedy zjevně neuvádí to, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů dovolání podle ; dovolání existenci tohoto ustanovení, jež je pro možné projednání dovolání, zcela pomíjí. V situaci, kdy jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), jemuž nelze podřadit žalobkyní vymezené důvody dovolání kritizující především skutková zjištění odvolacího soudu (jejich správnost a úplnost) či postup odvolacího soudu v řízení (ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, však smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné – viz ), je zřejmé, že dovolání nesplňuje požadavky na něj kladené ve shora uváděných ustanoveních procesního předpisu (zjevně nejde o kvalifikované podání, jak je dovolání jako mimořádný opravný prostředek konstruováno), a proto jde o podání zjevně vadné. Trpí-li dovolání vadami, které nebyly odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, nemůže být projednáno věcně (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na

www.nsoud.cz

; anebo např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), a proto je Nejvyšší soud odmítnul ( , věty první, ).

Ačkoli žalobce výslovně napadl rozhodnutí soudu druhého stupně v celém rozsahu, proti výroku o náhradě nákladů řízení neuplatnil vůbec žádné námitky, když ani nenaznačil, v čem spatřuje přípustnost a důvodnost dovolání ve vztahu k nákladovému výroku (výroku II.) rozsudku odvolacího soudu. Absence těchto obligatorních náležitostí ( ) přitom představuje vadu, kterou po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání nelze odstranit ( ) a která brání pokračování řízení o dovolání, pročež muselo být i z tohoto důvodu odmítnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2014, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a tak, že na ně žádný z účastníků nemá právo, neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. května 2017Mgr. Miloš Pólpředseda senátu