Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1461/2017

20 Cdo 1461/2017

U S N E S E N Í

České spořitelny, a. s.

J. Z.

, zastoupené JUDr. Jiřím Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Severovýchodní II/12, pro 371 999,60 Kč, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 9. 2016, č. j. -38, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 6. 2016, č. j. -23, kterým Okresní soud v Chrudimi zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že podání přihlášky v insolvenčním řízení oprávněným proti dlužníku Ing. M. H. není důvodem pro zastavení exekuce. Pokud povinná prokáže, že v rámci vydání výtěžku insolvenčního řízení zanikla část pohledávky splněním, může podat návrh na částečné zastavení exekuce a o zastavení exekuce lze podle uvažovat.

Povinná v dovolání nesouhlasí s právním výkladem a na výklad tohoto ustanovení má jiný právní názor. Podle jejího názoru oprávněná nemá na vymáhané plnění hmotněprávní nárok, neboť její pohledávka byla v plné výši uplatněna vůči Ing. M. H. – povinnému č. 1. Plnění ze strany tohoto povinného je pravidelné, není tedy důvod vést exekuci proti povinné. „Z tohoto důvodu považuje dovolatelka Exekuční příkaz vydaný Exekučním úřadem Brno – město pod č. j. 97 EX 1437/16-17 ze dne 1. 6. 2016 z hlediska tvrdosti proti ní za nepřístrojný“. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále též jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Dovolatelka nevymezila důvod dovolání v souladu s , ani neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu a tuto skutečnost ani nebylo možné dovodit z obsahu dovolání. Dovolatelka sice uvedla, že dovolání je přípustné proto, že se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu (bod I. dovolání), jaká rozhodovací praxe dovolacího soudu je, však neuvedla.

Dovolatelka je povinna v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2017JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.předsedkyně senátu