Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 5478/2016

28 Cdo 5478/2016

U S N E S E N Í

HE & LP s.r.o.

hlavnímu městu Praha

, IČO: 00064581, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18,

o zaplacení 683 969 Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2016, č. j. , -277, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 263,50 Kč k rukám advokáty JUDr. Veroniky Faltysové do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Žalovaný dovoláním napadl v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze ve výroku pod bodem III, jímž (při částečné změně rozhodnutí o věci samé – rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne ze dne 30. června 2015, č. j. -232) odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně, kdy žalovanému uložil povinnost k jejich náhradě žalobkyni v částce 174 120,90 Kč.

Podané dovolání Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , , ve znění pozdějších předpisů ), neboť není přípustné (dovoláním napadené rozhodnutí nepatří do okruhu usnesení vypočtených v a přípustnost dovolání proti němu – oproti mínění dovolatele – nezakládá ani ustanovení , neboť dovoláním označenou otázku procesního práva odvolací soud napadeným rozhodnutím vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a Nejvyšší soud neshledal důvody pro jiné posouzení této, v rozhodovací praxi dovolacího soudu již vyřešené, právní otázky).

K otázce výkladu a aplikace ustanovení , s jejímž řešením je zde spojeno dovoláním napadené nákladové rozhodnutí, lze z judikatury odkázat již na rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 4. 1975, sp. zn. , uveřejněné pod č. 15/1977 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , shodně se hlásící k závěru, že plnou náhradu nákladů řízení lze přiznat jen tam, kde měl účastník co do základu věci plný úspěch a neúspěch se projevil jen ve výši plnění, a to právě proto, že výši plnění na počátku sporu přesně neznal a že z tohoto důvodu musela být stanovena pomocí znaleckého posudku. [K problematice výkladu ustanovení v rovině ústavněprávní pak srovnej též závěry vyslovené Ústavním soudem v nálezu ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 10, svazek 68, ročník 2013].

Právě tyto závěry ustálené rozhodovací praxe sleduje i napadené nákladové rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo ustanovení aplikováno v procesní situaci, kdy řešení všech otázek podstatných pro posouzení základu nároku bylo soustředěno k již dříve vydanému mezitímnímu rozsudku (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2011, č. j. -123, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. dubna 2011, č. j. -96) a kdy na něj navazující rozhodnutí o výši plnění (o kvantifikaci bezdůvodného obohacení), v němž bylo rozhodováno i o náhradě nákladů řízení, opírá soud právě o znalecký posudek, jenž za tímto účelem opatřil v dalším řízení.

V situaci, kdy se ani soud při určení výše nároku neobešel bez odborného posouzení (dle dovolatele jinak objektivně daných) skutečností až v řízení ustanoveným znalcem (za postačující tak neměl ani y o ocenění nemovitostí pro jiné účely z doby před zahájením řízení), je lichá argumentace dovolatele o tom, že přesná výše nároku byla (měla být) bez jakýchkoliv pochybností známa právě žalobkyni již na počátku sporu. I se zřetelem na převažující míru úspěchu žalobkyně ve věci nelze výši jí původně nárokovaného plnění považovat za zjevně nepřiměřenou a z nadsazení nároku (jenž ovšem dříve žalovaný dobrovolně neuspokojil ani částečně) žalobkyně neměla (nemohla mít) při rozhodování o náhradě nákladů řízení žádný prospěch (uvažoval-li odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení jako se základem pro určení výše odměny advokáta za zastupování – v souladu s ustálenou judikaturou – až s částkou přisouzenou, nikoliv žalobkyní původně požadovanou; k tomu srov. rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 6. 1969, sp. zn. , uveřejněné pod č. 28/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. ).

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II) se pak opírá o ustanovení věty první, a v situaci, kdy dovolání žalovaného bylo odmítnuto jako nepřípustné a kdy k náhradě oprávněné žalobkyni (jež se prostřednictvím zástupkyně vyjádřila k dovolání) vznikly v dovolacím řízení náklady sestávající z odměny za zastoupení advokátkou v částce 4 050 Kč [ , a , odst. 3 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokátky stanovených paušální částkou 300 Kč ( advokátního tarifu) a částky 913,50 Kč představující náhradu za daň z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. dubna 2017Mgr. Petr Krauspředseda senátu