Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 71/2017

KSHK 42 INS XY

-60

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka M. Č., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. XY, o osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Ing. Zdeňkem Cvejnem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Baťkovo náměstí 552/2, PSČ 500 02, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2017, č. j. XY, 1 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 1. listopadu 2016, č. j. XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“):

[1] Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka M. Č. (bod I. výroku).

[2] Schválil vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce dlužníka Ing. Davida Jánošíka ve výši 65.169 Kč, s tím, že dlužník tuto částku již uhradil (bod II. výroku).

[3] Zprostil funkce insolvenčního správce dlužníka (bod III. výroku).

[4] Nepřiznal dlužníku osvobození od placení zbytku dluhů (bod IV. výroku).

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. ledna 2017, č. j. XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu IV. výroku.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že „by právní otázka měla být posouzena jinak ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu“ a „bylo tak šetřeno práv dlužníka“ a „nebylo upřednostněno vrchnostenské postavení insolvenčního správce“.

Konkrétně dovolatel uvádí, že odvolací soud nesprávně aplikoval , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), jestliže dovodil, že nebyly splněny podmínky pro přiznání osvobození od placení zbytku dluhů. Dovolatel uvádí, že své povinnosti v oddlužení se snažil plnit řádně a včas a nebýt zásadních pochybení a přístupu insolvenčního správce, měl by své závazky v potřebném rozsahu zapraveny.

Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání, jež nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle , vypočtených v , odmítl podle a 2 jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že v posouzení předpokladů aplikace je napadené rozhodnutí souladné se závěry, jež Nejvyšší soud k této otázce přijal v důvodech usnesení ze dne 28. února 2013, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 77/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam dovodil, že k předpokladům, za nichž insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení zbytku jeho dluhů, i když je hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek (nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli), a které musí být splněny kumulativně, patří (dle dikce ):

[1] návrh dlužníka,

[2] prokázání toho, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které dlužník nezavinil, a

[3] prokázání toho, že částka, kterou věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

Napadené rozhodnutí pak i ve skutkové rovině (jež dovoláním nemůže být zpochybněna), na níž je budováno právní posouzení věci, vychází z toho, že předpoklady ad [2] a [3] dlužník nesplnil.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. dubna 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu