Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 627/2017

27 Cdo 627/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Jiřím Hnátem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 404/30a, PSČ 140 00, za účasti XIO.CZ, a. s.,se sídlem v Praze 3, Soběslavská 2064/48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26226260, o jmenování členů orgánů společnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelkou proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2014, č. j. -170, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2016, č. j. -32, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. března 2015, č. j. -11, nepřiznal navrhovatelce osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zamítl návrh navrhovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle , odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž určujícím kritériem, na základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle , je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši. Existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. června 2015, sp. zn. , ze dne 20. října 2015, sp. zn. , neboze dne 20. září 2016, sp. zn. , která jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V podání doručeném soudu prvního stupně dne 22. prosince 2014 označeném jako žaloba pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2014, č. j. -170, navrhovatelka uvádí, že spatřuje důvod zmatečnosti v , tvrdíc, že „soudem bylo rozhodnuto v důsledku trestného činu soudce, který při rozhodování nerespektoval výše uvedený judikát Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. srpna 2014, č. j. -477, žalobkyni poškodil tím, že ji v usnesení napadeném touto žalobou pomluvil a navíc soud nerespektoval ani zákon , když při rozhodování se odvolal na starší rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který dne 27. února 2014 na základě podání žalobkyně z 1. července 2013 přiznal žalobkyni osvobození od soudního poplatku za řízení v rozsahu 50 %. Prvoinstanční soud měl při rozhodování vycházet z aktuálních informací o majetkových poměrech žalobkyně a z Nejvyšším soudem vydaných judikátů, což neudělal, poškodil žalobkyni na jejích právech a způsobil jí škodu řádově v desítkách tisíc korun“, což má navrhovatelka za trestné.

Pravomocné rozhodnutí soudu je postiženo zmatečností podle v případě, že jednání soudce nebo přísedícího představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v (a jde tedy ve smyslu o trestný čin), a že v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2003, sp. zn. , nebo ze dne 5. prosince 2013, sp. zn. ).

Navrhovatelka v žalobě netvrdila skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že jednání soudce, který vydal napadené rozhodnutí, naplnilo znaky konkrétního trestného činu uvedené v . Jestliže odvolací soud za této situace uzavřel, že žalobě nemůže být vyhověno, neboť navrhovatelka netvrdila ani neprokázala naplnění zmatečnostního důvodu uvedeného v , a tudíž se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, učinil tak v souladu se shora uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2017

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu