Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 359/2017

29 Cdo 359/2017

U S N E S E N Í

Komerční banky, a. s.,

S. V.

, zastoupené JUDr. Boženou Konvalinkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1368/26, PSČ 120 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2016, č. j. -213, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. března 2012, č. j. -87, k odvolání žalované potvrdil rozsudek ze dne 2. února 2011, č. j. -30, jímž Městský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 22. listopadu 2010, č. j. -17, kterým uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 430.926,53 Kč s 6% úrokem od 12. srpna 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1.436,42 Kč a náklady řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání (č. l. 91) a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. června 2013, č. j. -113, k odvolání žalované (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 21. srpna 2012, č. j. -105, jímž Městský soud v Praze přiznal žalované (k její žádosti o úplné osvobození od soudního poplatku za dovolání, který činí 10.000,- Kč) jen částečné osvobození od soudního poplatku za dovolání co do výše 30 % „poplatkové povinnosti“ (v rozsahu částky 3.000,- Kč). Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. září 2014, č. j. -172, odmítl dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu.

Následně Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. listopadu 2014, č. j. -174, doručeným žalované dne 19. listopadu 2014, (opětovně) vyzval žalovanou, aby zaplatila soudní poplatek za dovolání, který po částečném osvobození žalované v rozsahu 30 % poplatkové povinnosti činí 7.000,- Kč, ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy; současně ji poučil, že nezaplatí-li poplatek v určené lhůtě, bude dovolací řízení zastaveno.

Jelikož žalovaná poplatkovou povinnost nesplnila, Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení , o soudních poplatcích – usnesením ze dne 19. ledna 2015, č. j. -175, řízení o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2012, č. j. -87, zastavil.

Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, majíc za to, že splňuje předpoklady pro úplné osvobození od soudního poplatku (za dovolání), o které rovněž (nově) požádala.

Následně Vrchní soud v Praze k odvolání žalované usnesením ze dne 1. dubna 2016, č. j. -213, potvrdil usnesení ze dne 30. listopadu 2015, č. j. -204, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení , a , (dále jen „ “) − zastavil řízení o návrhu žalované na osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozsouzené. Odvolací soud – vycházeje ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 99/2013“) – dovodil, že žalovaná v novém návrhu na osvobození od soudních poplatků neuvedla nic, z čeho by bylo možné usuzovat na takovou změnu poměrů, která by mohla mít význam pro posouzení, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu převyšujícím 30 %.

Proti posledně označenému usnesení odvolacího soudu (ze dne 1. dubna 2016) podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v R 99/2013, jakož i v usneseních ze dne 17. ledna 2017, sp. zn. , a ze dne 29. března 2016, sp. zn. . Shodně srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 1. června 2010, sp. zn. , a ze dne 15. července 2014, sp. zn. .

Přitom Nejvyšší soud neshledal důvod pro korekci právních závěrů vyslovených ve shora označených rozhodnutích ani na základě argumentů obsažených v dovolání.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2017

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu