Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4624/2015

28 Cdo 4624/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miloše Póla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce A. J., P., zastoupeného JUDr. Petrem Raschelem, advokátem se sídlem v Praze 3, Čajkovského 4, proti žalované JUDr. M. S., P., zastoupené Mgr. Adamem Sigmundem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 5, o zaplacení částky 89 517 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2015, č. j. -108, takto:

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. srpna 2013, č. j. -84, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 81 000 Kč s příslušenstvím a částku 8 517 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a zavázal žalovanou k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 11 228,80 Kč (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž shrnula dosavadní průběh řízení a vytýkala odvolacímu soudu, že se nevypořádal s procesní situací daného řízení, resp. ji chybně posoudil; v dané věci nelze uvažovat o fikci uznání, neboť došlo k řadě procesních pochybení s tím, že byla porušena procesní práva žalované. V řízení došlo několikrát ke změně soudce, aniž by byli účastníci řízení o důvodu těchto změn informováni s odůvodněním, že se mohlo jednat o změny účelové a dovolatelka neměla možnost se k jejich osobám vyjádřit. Navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhl odmítnutí dovolání jako nepřípustného, popř. zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) ve věci postupoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz článek II bod 7 a článek II bod 2 , kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen

Po zjištění, že dovolání směřující proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastnicí řízení) a řádně zastoupenou podle shledal, že dovolání žalované trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení důvodu dovolání podle s uvedením toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, přičemž podat je lze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Dovolání současně musí být formulováno tak, aby z něj bylo zcela konkrétně patrné, které z hledisek přípustnosti vyjmenovaných v má dovolatel za naplněné a musí uvést, a to ve vztahu k projednávané věci, právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a současně zcela konkrétně vyložit, v čem má spočívat nesprávnost právního posouzení odvolacím soudem ( ) a odůvodnit, jaké právní posouzení považuje za správné.

Žalovaná v dovolání předně vůbec nevymezila žádný z předpokladů přípustnosti dovolání taxativně uvedených v (nesdělila, které z hledisek tam uvedených považuje za splněné), jak to vyžaduje ustanovení a neuvedla ani žádný způsobilý důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné s vysvětlením, v čem tato nesprávnost spočívá ( ). Dovolatelka tedy nepředložila Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Jak sdělení některého z předpokladů přípustnosti dovolání, tak uvedení zcela konkrétního důvodu dovolání jsou nutné obsahové náležitosti dovolání, jejichž absence (i jen jedné z nich) brání pokračování v dovolacím řízení. Nedostatečně konkrétní odkazy na procesní pochybení bez vazby na požadavky vyslovené v ustanovení a pregnantní formulace právního problému (otázky) nepostačují. Nejvyšší soud proto dovolání žalované odmítl podle , věty první, (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na www.nsoud.cz; anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. l. 2014, sp. zn. , jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. – jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

K důvodům dovolání sluší se připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je toliko nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), jemuž nelze podřadit žalovanou kritizovaný postup odvolacího soudu v řízení; ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a v situaci, kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a kdy k nákladům (oprávněného) žalobce patří odměna advokáta v částce 4 700 Kč [srov. , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrada hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč na jeden úkon právní služby ( téže vyhlášky) a daň z přidané hodnoty [ ] z obou těchto částek, což celkem představuje sumu 6 050 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám jeho advokáta.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2017

Mgr. Miloš Pól

předseda senátu