Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5151/2016

30 Cdo 5151/2016

U S N E S E N Í

V. N.

České republice - Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2016, č. j. -95, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se v řízení na žalované domáhal zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nedůvodným trestním stíháním jeho otce, N. K. D., které skončilo zprošťujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. .

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 2. 2016, č. j. -78, žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce není v dané věci s ohledem na ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OdpŠk“, aktivně věcně legitimován.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce v rozsahu, jímž byla žaloba co do částky 300 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta, odvolání k Městskému soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“). Odvolací soud se v napadeném rozsudku ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně a jeho rozhodnutí v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdil. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , na jehož podkladě došel k závěru, že žalobcův návrh nelze posuzovat ani podle obecných ustanovení týkající se ochrany osobnosti.

Rozsudek odvolacího soudu napadl řádně zastoupený žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Podle žalobce odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku, zda je vyloučena aplikace obecného právního předpisu ( ) v případě, kdy zvláštní právní předpis ( ) na projednávanou věc nedopadá, která podle něj nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena. Žalobce v této souvislosti odvolacímu soudu vytkl, že se nevypořádal s tím, proč na projednávanou věc nelze aplikovat obecná ustanovení o ochraně osobnosti, jež jsou obsažena v . Dovozoval přitom, že aplikaci obecného předpisu lze a simile přirovnat k přímé aplikovatelnosti Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, což dokládal obsáhlými citacemi z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. . Dále žalobce namítal, že se odvolací soud při řešení otázky, zda stát může výkonem veřejné moci zasáhnout do osobnostních práv fyzické osoby, odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. .

Otázky předestřené žalobcem však nemohou založit přípustnost dovolaní podle , neboť při jejich řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře dovolacího soudu, pokud věc posoudil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ve kterém se uvádí: „Jakkoli v minulosti byla odpovědnost státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci dovozována i z obecné úpravy ochrany osobnosti v (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. ), byla tato praxe překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 125/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého nároky spadající pod , ve znění účinném od 27. 4. 2006, nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle , když úprava odpovědnosti státu za škodu v zákoně č. je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci.“

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 o. s. ř).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. 3. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu