Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5620/2016

20 Cdo 5620/2016

U S N E S E N Í

L. M.

, zastoupenému JUDr. Ivou Sedláčkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Starobrněnská č. 20, pro 60 154 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě ze dne 22. 2. 2016, č. j. -66, takto:

Dovolání

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě (dále „odvolací soud“) ze dne 22. 2. 2016, č. j. -66, jímž bylo k odvolání povinného potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. -48, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 - dále „ “ (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání ( ) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - a odst. 3 ), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ve spojení s ). Nejvyšší soud k tomu v řadě svých rozhodnutí (např. v usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vyslovil názor, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání ( ) nelze odstranit (srov. větu první ) a pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Tvrdí-li dovolatel, že přípustnost dovolání je dána tím, že soudy nesprávně přijaly závěr o doručení exekučního titulu povinnému, když lze mít doručení za neúčinné, protože povinný se nemohl z omluvitelných důvodů s písemností včas seznámit, neboť se na adrese pro doručení trvale nezdržoval, přitom změnu adresy nahlásil obvodní lékařce, pak napadá pouze skutkovou stránku rozhodnutí odvolacího soudu, na které důvod dovolání založit nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. ).

Spatřuje-li odvolatel přípustnost dovolání v tom, že dosud nebyla řešena právní otázka, zda nahlášení změny adresy povinným ošetřující lékařce postačuje, aby exekuční titul byl doručován na změněnou adresu, a zda lékařka musí tuto změnu dále sama nahlásit pojišťovně, pak opět přípustnost dovolání nelze dovodit, neboť jde o nepřípustné uplatnění nové skutečnosti, ke které nelze v dovolacím řízení přihlížet ( ).

Spočívá-li napadené rozhodnutí na výkladu ust. , písm. e) , pak odvolací soud jeho obsah vyložil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 201, sp. zn. a ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. a ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. ), když k návrhu povinného na zastavení exekuce z důvodu jeho nemajetnosti, učinil dotaz na soudního exekutora ohledně výsledků jeho šetření v majetkových poměrech povinného, a po zjištění, že soudní exekutor vykazuje úhradu vymáhané pohledávky na základě dobrovolných splátek povinného, k zastavení exekuce z navrhovaného důvodu nepřistoupil. Dovolací soud nemá důvod se od dosavadní soudní praxe jakkoliv odchýlit.

Pro úplnost dovolací soud dodává, že odkazy odvolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, tento závěr naopak podporují.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. března 2017JUDr. Zbyňek Polednapředseda senátu