Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4448/2016

28 Cdo 4448/2016

U S N E S E N Í

RAINBOW AUTO s.r.o.

P. B.

, zastoupené Ladislavem Ejemem, advokátem se sídlem v České Lípě, Eliášova 998/12, o

73.920 Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. září 2015, č. j. -75, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 2. 9. 2015, č. j. -75, změnil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. 8. 2013, č. j. -53, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 73.920 Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 23.200 Kč s příslušenstvím, jinak jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí ve všech výrocích zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém stručném vyjádření podpořila správnost napadeného rozhodnutí.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , (dále jen „ “), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou podle , zabýval jeho přípustností.

Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že je může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě kterému bylo tímto rozhodnutím jinak zasaženo do jeho práv. Určujícím je přitom výrok rozhodnutí odvolacího soudu, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Oprávnění podat dovolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, jejž svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší či změní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 28, ročník 1998, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2004, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2015, sp. zn. ). V souladu s předestřeným je tak třeba podané dovolání pokládat za subjektivně nepřípustné v části zpochybňující rozhodnutí odvolacího soudu potud, pokud jím byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně.

Dovolací soud se dále zabýval přípustností dovolání ve vztahu k části napadeného rozsudku, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 23.200 Kč s příslušenstvím.

Dle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dle není přípustné dovolání proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Byla-li tudíž měnící částí meritorního výroku napadeného rozhodnutí žalované uložena povinnost zaplatit sumu nedosahující zákonem stanoveného bagatelního limitu, je zřejmé, že dovolání ani v tomto rozsahu neobstojí jako přípustné. V souladu s , větou první, tedy Nejvyšší soud dovolání směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé odmítl.

Pakliže konečně dovolatelka zamýšlela zpochybnit též korektnost nákladové části napadeného rozhodnutí, je třeba říci, že absence jakéhokoliv náznaku postihnutí obligatorních náležitostí dovolání v tomto rozsahu ( ) představuje vadu, kterou po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání nelze odstranit ( ) a která brání pokračování řízení o dovolání. Rovněž ve vztahu k nákladovému výroku napadeného rozhodnutí tak nezbývá než dovolání podle , věty první, odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že žalovaná nemá na náhradu nákladů právo a náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem nelze mít s ohledem na obsah podaného vyjádření za účelně vynaložené.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. března 2017JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu