Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4332/2016

28 Cdo 4332/2016

U S N E S E N Í

R. Ž.

, a b)

B. K.

, zastoupených Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Pražská 3546/46, proti žalované

T. B.

, zastoupené JUDr. Miroslavou Dekanovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Štítného 710/30,

o zaplacení 42.526 Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2016, č. j. -214, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 27. 10. 2015, č. j. -188, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům 42.526 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Nárok žalobců kvalifikoval jako požadavek na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), jehož se žalované dostalo bezesmluvním užíváním bytu náležícího do spoluvlastnictví žalobců, aniž by za to hradila odpovídající úplatu. Poukazy žalované na pracovní smlouvu, jež ovšem žádná ujednání týkající se placení nájemného či poplatků za poskytnuté služby neobsahovala, shledal pro daný případ irelevantními.

K odvolání žalované přezkoumal uvedené rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 13. 4. 2016, č. j. -214, potvrdil ve výroku o věci samé, změnil co do výše náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, jinak je v dotčeném výroku II. rovněž potvrdil (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Městský soud se ztotožnil se závěry obvodního soudu a námitky žalované upozorňující na počínání stran pracovní smlouvy, jež si vědomě sjednaly nižší mzdu, než byla ve skutečnosti vyplácena, a záměrně tak obcházely zákon, označil za nepřípadné.

Proti posledně zmíněnému rozsudku podala dovolání žalovaná, spatřující jeho přípustnost ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v odklonu odvolacího soudu od judikatorní praxe soudu Nejvyššího. Prostřednictvím svého podání se nyní domáhá zrušení napadeného rozhodnutí Městského soudu v Praze a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a patřičně zastoupenou podle , zabýval jeho přípustností.

Dle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže by šlo o vztahy ze spotřebitelských smluv, o vztahy pracovněprávní nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolatelka v daném případě napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ukládající jí povinnost zaplatit žalobcům částku 42.526 Kč s příslušenstvím. Je tedy zřejmé, že svým podáním směřuje proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění svou výší nepřesahující zmíněný bagatelní limit, přičemž se mezi účastníky, jimiž jsou vlastníci bytu domáhající se po osobě, která jej neoprávněně užívala, tímto vzniklého bezdůvodného obohacení, nepochybně (a to ani ve světle dovolací argumentace) nejedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního poměru či o věc uvedenou v , pročež je na dovolání žalované třeba pohlížet jako na nepřípustné. S ohledem na řečené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než je podle ustanovení , věty první, odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a s tím, že žalobcům, kteří by na jejich náhradu měli v zásadě právo, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 3. 2017

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu