Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 365/2017

28 Cdo 365/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Olgou Puškinovou v právní věci žalobce SPORTS BUSINESS & INVESTMENTS LIMITED,se sídlem v Londýně,Suite 101 H Business Design Centre, 52 Upper Street, N1 0QH, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, reg. č. 05902064, zastoupeného doc. JUDr. Vladimírem Balašem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 6, Běžecká 2407/2, proti žalovanému JUDr. J. K., zastoupenému JUDr. Kamilem Novým, advokátem se sídlem v Praze 5, U Santošky 955/22, o zaplacení částky 1.973.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2016, č. j. -162, ve znění opravného usnesení ze dne 4. ledna 2017, č. j. -192, takto: I. Dovolánížalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 6. 2016, č. j. -162, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 1. 2017, č. j. -192, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 4. 2016, č. j. -136, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 11. 2016, č. j. -187, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1.973.400,- Kč s příslušenstvím a jímž žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 198.453,- Kč k rukám zástupce žalovaného; dále odvolací soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 19.989,20 Kč k rukám JUDr. Kamila Nového.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „ “), neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení (či jeho části); srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. . Jiný výklad by vedl k absurdnímu (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod.

Dovolatel požadavku, aby v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nedostál [k otázce přípustnosti dovolání uvedl pouze to, že „dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení , neboť rozsudek je rozhodnutím odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí a neboť rozsudek jakožto tímto dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a tuto účelově desinterpretoval“ a že „rozsudek dále závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má (resp. může) být dovolacím soudem v daném případě posouzena jinak“].

Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však z dovolání nepodává.

Spatřuje-li pak dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ). Požadavek dovolatele, že „rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má (resp. může) být dovolacím soudem v daném případě posouzena jinak“, významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. ), a není tudíž řádným vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení ( ). Souladnost výše uvedené judikatury dovolacího soudu s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud např. v usneseních ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , nebo ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. .

Námitky dovolatele, že „účelově zdeformovaná, resp. naprosto klíčová skutková zjištění, provedená oběma soudy vedou nutně k nesprávnému právnímu posouzení věci“, nemohou založit přípustnost dovolání podle ustanovení , neboť směřují proti skutkovým zjištěním a hodnocení provedených důkazů, a nepředstavují tak jediný možný způsobilý dovolací důvod uvedený v ustanovení [uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem].

Dovolací soud pro úplnost dodává, že v dovolání je sice uvedeno, že směřuje i proti výrokům rozsudků soudů obou stupňů o náhradě nákladů řízení, avšak s ohledem na to, že dovolání neobsahuje jakékoliv tvrzení, argument, či snad údaj o tom, v čem by bylo spatřováno splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ) proti těmto výrokům, nelze ani v tomto rozsahu pro vadu dovolání v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2017

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu