Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4818/2016

21 Cdo 4818/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavní věřitelky REAL COMPANY, spol. s r. o. se sídlem v Brně, Kobližná č. 53/24, IČO 25319426, zastoupené JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem se sídlem v Brně, Cihlářská č. 637/16, proti zástavní dlužnici LEPŠÍ BYDLENÍ s. r. o. se sídlem v Brně, Desátková č. 124/15, IČO 27680878, zastoupené Mgr. Radslavem Janečkem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova č. 112/44, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. května 2016, č. j. -62, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2016, č. j. -62, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy, kdy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné,

uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné, to neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno, nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení nemůže založit ani námitka dovolatelky, kterou uplatňuje zmatečnostní vadu podle , nebo jinou vadu řízení (namítá-li, že „jí jakožto účastníku řízení byla v rozporu se zákonem odňata možnost jednat před soudem“, „soudy neakceptovaly řádnou a včasnou omluvu dovolatelky z jednání před odvolacím soudem i soudem prvního stupně a jednání vedly bez její přítomnosti“, a že „odvolací soud nesprávně posoudil odvolání dovolatelky a namísto toho, aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil jej k dalšímu řízení, tento rozsudek potvrdil“), neboť v této části neuplatňuje dovolací důvod podle Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení , a b) a přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení věty druhé - jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. - při obsahově shodné dřívější právní úpravě - právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněném pod č. 82/2006 v časopise Soudní judikatura). Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše - naplněn není.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavní dlužnice podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2017

JUDr. Mojmír P u t n a

předseda senátu