Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5419/2016

U S N E S E N Í

JAKUB a. s.

P. Š.

, zastoupenému JUDr. Soňou Rákosovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Dobětická 2333/10, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. listopadu 2015, č. j. -187, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.954,- Kč k rukám JUDr. Soni Rákosové, advokátky se sídlem v Ústí nad Labem, Dobětická 2333/10, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ústí nad Labem (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. listopadu 2013, č. j. -161, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím (z titulu bezdůvodného obohacení ve výši nájemného v místě a čase obvyklém, které mu mělo vzniknout užíváním tam označeného bytu bez právního důvodu v době od 1. listopadu 2008 do 30. listopadu 2010); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. listopadu 2015, č. j. -187, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu, k němuž se žalovaný prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil, není přípustné podle (, , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „“), neboť v něm nastolenou otázku, za jakých předpokladů lze uvažovat o zajištění bytové náhrady ve formě přisouzeného náhradního bytu, vyřešil odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) v souladu s dlouhodobě ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Ustálená soudní praxe (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. srpna 1994, sp. zn. , uveřejněné pod č. 41 v sešitě č. 7 z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodila, že jestliže oprávněný při soudním výkonu rozhodnutí vyklizením bytu tvrdí, že bytovou náhradu pro povinného zajistil sám, nemusí se obracet na obec se žádostí o zajištění bytové náhrady podle , ale musí toto zajištění náhrady doložit věrohodným způsobem. Lze tak učinit např. doložením prohlášení vlastníka domu o tom, že je ochoten s povinným uzavřít nájemní smlouvu ohledně náhradního bytu, popřípadě doložením toho, že uzavřel s vlastníkem domu nájemní smlouvu ve prospěch povinného. Jde-li o byt, k němuž má oprávněný sám nájemní právo, bylo by možné doložit i uzavření dohody o skončení nájmu s odkládací podmínkou pro případ vyhovění návrhu na provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu. K obsahově shodným závěrům dospěl také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 28. listopadu 1996, sp. zn. , uveřejněném pod č. 15/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a přihlásil se k nim např. i v rozsudcích z 18. října 2011, sp. zn. (na nějž dovolatelka odkázala) a nejnověji z 18. října 2016, sp. zn. . Je zapotřebí dodat, že uvedené závěry jsou využitelné v projednávané věci i přesto, že v důsledku změny právní úpravy již není zákonem upravena působnost obce při zajišťování bytové náhrady ( - 6 , který byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen). Ingerence obce byla i za účinnosti jen podpůrná, obci byla povinnost poskytnout součinnost při zajišťování bytové náhrady uložena až pro případ, že oprávněný nemohl zajistit bytovou náhradu sám (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2016, sp. zn. ). Přiměřeností takto zajištěné bytové náhrady se Nejvyšší soud zabýval rovněž v řadě svých rozhodnutí (v nich dospěl k závěru, že náhradní byt musí být zpravidla zajištěn na dobu neurčitou a že jedním z hledisek je i výše nájemného v zajišťované bytové náhradě /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2005, sp. zn. , které se neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům povinného, nýbrž ve vztahu k vyklizovanému bytu /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 1edna 2006, sp. zn. , a nález Ústavního soudu z 23. září 2004, sp. zn. ).

V projednávané věci se odvolací soud otázkou zajištění přisouzené bytové náhrady pro žalovaného zabýval ve vztahu k oběma tam uvedeným nabídkám, v intencích uvedené judikatury popsal důvody, pro něž žádná z nabídek neodpovídá požadavkům na zajištění této formy bytové náhrady, jeho úvahy v tomto směru odpovídají rovněž zásadám logiky a vzhledem ke zjištěným skutečnostem nejsou zjevně nepřiměřené. Lze uzavřít, že odvolací soud posoudil otázku věrohodného zajištění bytové náhrady pro žalovaného v intencích dlouhodobě ustálené judikatury dovolacího soudu.Vzhledem k charakteru dalších uplatněných dovolacích námitek zbývá dodat, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 16. února 2017

JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu