Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5479/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné K. G., O., proti povinnému J. Š., V., právně zastoupeného JUDr. Lucií Němečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou č. 2339/19, pro 500 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2016, č. j. -287, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Dovoláním napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 31. 3. 2016, č. j. -242, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná je postupníkem pohledávky, kterou na povinném exekučně vymáhá na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi ní a původním věřitelem R. V. ze dne 16. 4. 2012. Exekučním titulem je notářský zápis ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. NZ 287/2011, N 284/2011, sepsaný notářem JUDr. Jaroslavem Hájkem, jehož obsahem je uznání dluhu ve výši 500 000,- Kč z titulu ústní smlouvy o půjčce uzavřené mezi R. V. jako věřitelem a povinným jako dlužníkem před sepisem notářského zápisu. Formulace uvedená v notářském zápise, že k půjčce došlo „před sepisem notářského zápisu“ nepřipouští jiný výklad, než že k předání půjčky ve výši 500 000,- Kč došlo v den sepisu předmětného notářského zápisu. Smlouva o půjčce je tedy v uznávacím prohlášení dostatečně popsána, protože kromě identifikace předmětu půjčky a osoby dlužníka a věřitele lze z prohlášení zjistit, kdy k půjčce došlo.

Dovolatel má za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jestliže uzavřel, že závazek ze smlouvy o půjčce byl v uznávacím prohlášení, jež je obsahem předmětného notářského zápisu, jednoznačně a nezaměnitelně určen. Podle dovolatele není zřejmé, kdy došlo k jeho vzniku; z formulace, že k půjčce došlo „před sepisem tohoto notářského zápisu“, totiž neplyne, že by půjčka byla poskytnuta v tentýž den, kdy byl notářský zápis sepsán, ale mohlo se jednat o jakoukoliv případnou půjčku, k níž mělo dojít kdykoliv za života povinného a R. V. Dovolatel dodává, že k půjčce ve skutečnosti nikdy nedošlo.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že věc je třeba - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době po 1. 1. 2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 ) podle , , ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen ""), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Neobsahuje-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti mimo jiné i náležitosti podle ustanovení , o notářích a jejich činnosti (včetně identifikace skutečností, na nichž se pohledávka zakládá), neobstojí jako exekuční titul ve smyslu ustanovení ex. řádu. V případě exekučního titulu, který není rozhodnutím, a přesto je exekučním titulem, je totiž třeba respektovat jeho formální a přísnou povahu, aby byl zabezpečen zájem na tom, že skrze takový typ exekučních titulů nebude realizována povinnost, o níž mohou být pochybnosti již pro její nedostatečnou identifikaci v exekučním titulu (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. ). Z uvedené judikatury zároveň vyplývá, že soud má právo a povinnost vyložit obsah právního úkonu účastníků, jehož určitost posuzuje (zde naplnění náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti), a to i jde-li o závěr, zda je závazek v uznávacím prohlášení, které je obsahem zápisu, dostatečně popsán s ohledem na existující a jednoznačně zjištěné okolnosti případu, které rovněž plynou z obsahu notářského zápisu. Dovodil-li odvolací soud, že smlouva o půjčce byla s přihlédnutím k okolnostem předcházejícím sepisu notářského zápisu (a jež ze zápisu plynou), uzavřena bezprostředně před sepisem notářského zápisu (v tentýž den), nepřekročil hranice takového výkladu. I v případě notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti je na místě přiměřeně využít pravidla, že na právní úkon (na právní jednání), je třeba spíše hledět jako na platný, než coby neplatný. Právo a povinnost soudu v právě uvedených mezích posoudit výkladem platnost notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti není popřeno ani v rozhodnutích Nejvyššího soudu, na která odkazuje dovolatel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. ). Naopak i tato rozhodnutí předpokládají, že soud obsah posuzovaného právního úkonu (právního jednání) vyloží, což odvolací soud učinil, aniž by jednal v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

S ohledem na výše uvedené dovolací soud dovolání povinného podle ustanovení věty první odmítl pro nepřípustnost.

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu