Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1937/2016

26 Cdo 1937/2016

U S N E S E N Í

statutárního města Brna

České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, s adresou pro doručování Brno, Příkop 11, IČO 69797111, o určení vlastnictví k pozemku, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -101, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. dubna 2015, č. j. -69, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. dubna 2015, č. j. -69,

se zastavuje

.

II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. listopadu 2015, č. j. -101,

se odmítá

.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu ze dne 18. 11. 2015, č. j. -101, kterým potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2015, č. j. -69, jímž zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení vlastnictví k tam specifikovanému pozemku, a rozhodl o nákladech řízení, zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Současně napadl dovoláním i rozsudek soudu prvního stupně.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2 ), dále jen „ “, přípustné, neboť odvolací soud posoudil otázku zákonných předpokladů přechodu vlastnického práva na obec podle , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu - srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 10. 9. 2013, sp. zn. , odmítl. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že podmínkou pro přechod vlastnictví na obec podle je mj. i tzv. faktický výkon hospodaření.

Rozhodnutí odvolacího soudu navíc spočívá zejména na závěru, že žalobce neprokázal uzavření hospodářské smlouvy s žalovanou, která je nutnou podmínkou pro přechod vlastnictví na obec. Tento závěr však dovolatel zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek (napadá hodnocení provedeného dokazování soudem) a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v

Dovolatel sice napadl dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výroky, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výroky akcesorické. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění, ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), navíc dovolání proti těmto výrokům by ani nebylo přípustné, neboť jimi bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [ , ].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil ( ve spojení s ustanovením ), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. ledna 2017

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu