Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3362/2016

33 Cdo 3362/2016

U S N E S E N Í

SÚS Královéhradeckého kraje a.s.

DACH SYSTEM s.r.o.

, se sídlem v Olomouci, Chválkovická 220/45, identifikační číslo 25367501, zastoupené Mgr. Markem Svojanovským, advokátem se sídlem v Laškově, Dvorek 16, o zaplacení částky 338.432,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 2. 3. 2016, č. j. -146, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. 9. 2015, č. j. -130, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 338.432,- Kč a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 2. 3. 2016, č. j. -146, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání. Předpoklady přípustnosti spojuje se závěrem, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a dále na vyřešení otázky, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. Odvolacímu soudu vytýká nesprávný výklad ustanovení čl. 12 odst. 1 smlouvy o dílo a návazně na to nesprávně stanovenou výši smluvní pokuty.

Dovolání není podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení konkrétní otázky hmotného či procesního práva, která: a)v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo b) při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od „ustálené rozhodovací praxe“ (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované jako R 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), c) je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. otázku, d) jež byla dovolacím soudem již vyřešena, avšak má být posouzena opětovně, ale jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Přípustnost dovolání ve smyslu není způsobilá založit námitka vůči závěru odvolacího soudu o obsahu článku 12. odst. 1 smlouvy o dílo. Nesměřuje totiž primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž je odrazem kritiky nesprávnosti a neúplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr o právu na zaplacení smluvní pokuty. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vycházel odvolací soud.Dovolací soud ustáleně judikuje, že „zjišťuje-li soud z obsahu smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle (…) co bylo jejími účastníky ujednáno (tj. co bylo obsahem smluvních ujednání účastníků vyjádřených ve smlouvě - k čemu směřovala jejich vůle), dospívá ke skutkovým zjištěním (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002, pod č. 46)“. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu. Odvolací soud založil právní posouzení věci na skutkovém zjištění, že ve smlouvě byl vznik nároku na smluvní pokutu vázán na podstatné porušení smluvních povinností a dále výslovně na prodlení se splněním řádného dokončení díla. Nesouhlasí-li žalovaná s tímto skutkovým zjištěním a prosazuje-li vlastní verzi, podle níž byl nárok na smluvní pokutu vázán kumulativně na porušení smluvních povinností a zároveň na porušení povinnosti dokončit dílo v dohodnutém termínu, nenapadá právní posouzení věci odvolacím soudem a neuplatňuje tak ve skutečnosti jediný způsobilý dovolací důvod podle Skutkový základ sporu nelze úspěšné zpochybnit a nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Argument, podle kterého se odvolací soud „odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání patrno, o kterou takovou právní otázku jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované jako R 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tento požadavek – posuzováno podle obsahu ( ) nesplňuje pouhý odkaz žalované na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2003, sp. zn. . Dovolatelka v dovolání pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud rozhodl. Není úkolem dovolacího soudu, aby z odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval právní otázky, na kterých napadené rozhodnutí záviselo, a odvolací soud je posoudil odlišně od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, které dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyly vyřešeny, nebo které jsou senáty Nejvyššího soudu posuzovány odlišně.

Dovolatelka tak požadavku nedostála. Nejvyšší soud proto její dovolání odmítl podle věty první , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2017

JUDr. Václav Duda

předseda senátu