Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4885/2016

20 Cdo 4885/2016

U S N E S E N Í

P. D.

, zastoupenému Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, Náměstí 28. října č. 9, pro 295 880 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. června 2016, č. j. -48, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. června 2016, č. j. -48, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. května 2015, č. j. -29

se

zrušují

a věc

se

vrací

Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

K návrhu oprávněné Městský soud v Brně dne 28. 3. 2014, č. j. -15, pověřil soudního exekutora Mgr. Jana Jindru, Exekutorský úřad Semily, vedením exekuce podle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2011, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2012, č. j. -327, jímž byla povinnému mimo jiné vůči poškozené V. D., (dále též jen „poškozená“), uložena povinnost k zaplacení bolestného ve výši 292 800 Kč, úhrady regulačních poplatků ve výši 2 880 Kč a úhrada rehabilitace ve výši 200 Kč. Povinnost k zaplacení těchto částek byla povinnému uložena jako pachateli přečinu těžkého ublížení na zdraví podle ,2 , , kterého se jako řidič nákladního automobilu Avia 31, dopustil dne 14. 9. 2010, když na přechodu pro chodce srazil i poškozenou. Svoji aktivní legitimaci k podání exekučního návrhu oprávněná odůvodnila tím, že poškozené vyplatila pojistné plnění ve výši přiznané exekučním titulem, a proto na ni jako na pojistitele podle ustanovení , o pojistné smlouvě, přešlo právo na náhradu škody vzniklé v souvislosti s pojistnou událostí.

Podáním ze dne 13. 6. 2014 povinný navrhl zastavení exekuce podle ustanovení , exekučního řádu. Má za to, že vymáhaná pohledávka zanikla tím, že oprávněná zaplatila částku 295 880 Kč poškozené. K platbě došlo proto, že povinný byl u oprávněné pojištěn podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za takových okolností může oprávněná ve zvláštním nalézacím řízení vůči povinnému uplatnit maximálně právo na regresní plnění, je-li dán některý z předpokladů stanovených v , avšak nepřechází na ni právo požadovat po pojištěném (povinném) plnění, které vyplatila poškozené na základě předmětného exekučního titulu. Ustanovení , o pojistné smlouvě, se na daný případ nepoužije, protože ustanovení , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je vůči němu v poměru speciality.

Usnesením ze dne 14. 5. 2015, č. j. -29, Městský soud v Brně návrh povinného na zastavení exekuce zamítl. Uzavřel, že oprávněná tvrdila a doložila, že v rámci likvidace pojistné události z titulu pojištění povinného vyplatila poškozené po vydání exekučního titulu dne 11. 10. 2011 částku 105 673 Kč a dne 9. 12. 2011 částku 190 207 Kč, tedy celkem 295 880 Kč. Ve smyslu , o pojistné smlouvě, tak na ni přešlo právo na plnění vůči povinnému vyplývající z exekučního titulu a je tedy aktivně legitimována podle , exekučního řádu, který umožňuje, aby exekuce byla vedena ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí veden jako oprávněný.

K odvolání povinného (jež bylo opřeno o argumenty, které byly uvedeny v návrhu na zastavení exekuce) usnesením ze dne 6. 6. 2016, č. j. -48, Krajský soud v Brně usnesení soudu prvního stupně potvrdil s tím, že se ztotožňuje se skutkovými zjištěními i s právním posouzením věci ze strany soudu prvního stupně. Dodal, že k přechodu pohledávky z poškozené na oprávněnou došlo přímo ze zákona ( , o pojistné smlouvě) a v takovém případě má oprávněná pouze prokázat, že nastala zákonem předpokládaná skutečnost mající za následek přechod práva. Touto skutečností je výplata pojistného plnění. , kterou je taková okolnost prokazována, nemusí být vydána ani ověřena státním orgánem nebo notářem (stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. ).

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. V něm mimo jiné uvedl, že podle ustanovení , o pojistné smlouvě, nemohlo dojít k přechodu práva na náhradu škody z poškozeného na pojistitele (na oprávněnou), pokud osobou, vůči níž je nárok uplatňován, je subjekt, který je nejen škůdcem, ale i osobou, která se u oprávněné nechala pojistit. Za takových okolností totiž oprávněná plnila poškozené z titulu pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, podle níž je pojištěným povinný. Exekuce oprávněné vůči povinnému tedy nemůže být vedena na základě předmětného exekučního titulu, ale případně jen na podkladu (dosud neexistujícího) zvláštního nalézacího rozhodnutí, v jehož rámci by oprávněná vůči povinnému získala právo na zaplacení regresu podle ustanovení , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , dále též jen „ “) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. prosince 2014 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení , exekučního řádu (dále též jen „ex. řádu“), proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

Oprávněná by byla v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 ex. řádu aktivně legitimována k vedení exekuce jen v případě, že by byl správný právní názor odvolacího soudu, že právo poškozené na náhradu škody vůči povinnému z předmětného exekučního titulu přešlo ze zákona (podle ustanovení o pojistné smlouvě, ve znění do 31. 12. 2013) na oprávněnou, a to v okamžiku, kdy oprávněná poskytla poškozené plnění, jež bylo povinnému uloženo exekučním titulem. Popsaný právní závěr odvolacího soudu však není správný. Již v usnesení ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. , Nejvyšší soud uzavřel, že postižní právo pojistitele podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele stanoví pouze tohoto zákona a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody (např. a násl. , ). Použití ustanovení o odpovědnosti za škodu má význam pouze pro určení pojištěného, tedy toho, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

Z odcitovaného rozhodnutí mimo jiné plyne, že při vypořádání plnění poskytnutého pojišťovnou poškozené se mezi pojišťovnou (zde oprávněnou) jako pojistitelem a povinným jako pojištěným podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, využije výlučně ustanovení tohoto zákona a nikoliv ustanovení , o pojistné smlouvě, ve znění do 31. 12. 2013. Jestliže odvolací soud v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ztotožnil právo poškozené na náhradu škody, kterou jí způsobil povinný a která mu byla uložena ke splnění v předmětném exekučním titulu, s případným (a od práva poškozené na náhradu škody odlišným) právem oprávněné jako pojistitele na regres vůči povinnému jako pojištěnému podle ustanovení , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a na základě tohoto ztotožnění s odkazem na ustanovení uzavřel, oprávněná je aktivně legitimována k vedení exekuce, nemůže jeho právní závěr obstát. Naopak platí, že právo poškozené na náhradu škody způsobené viníkem dopravní nehody (zde povinným) nelze ztotožnit s případným právem pojistitele, u něhož je viník pojištěn, na regres podle ustanovení , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právo na regres vůči škůdci při vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny ani nemusí existovat, protože vznikne jen při splnění zvláštních podmínek předepsaných právě v ustanovení citovaného zákona.

Na pojistitele (oprávněnou) tedy nepřešlo právo poškozené na náhradu škody vůči pojištěnému viníku dopravní nehody ani poté, co na základě pojistného vztahu s pojištěným viníkem zaplatil poškozené plnění, které bylo pojištěnému viníkovi ve vztahu k poškozené uloženo exekučním titulem. Pojistitel proto podle § 36 odst. 3 ex. řádu není osobou aktivně legitimovanou k zahájení a k vedení exekuce na základě exekučního titulu ve prospěch poškozené vůči pojištěnému viníku.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil ( ). Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. 12. 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu