Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2195/2016

26 Cdo 2195/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně A. P., M. p. B., zastoupené Mgr. Markétou Koubíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, proti žalované Ing. I. P., P., zastoupené Mgr. Pavlem Drumevem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2016, č. j. -102, takto: I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Markéty Koubíkové, advokátky se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12 do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 17. 2. 2016, č. j. -102, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 9. 2015, č. j. -66, tak, že uložil žalované vyklidit tam specifikovanou bytovou jednotku do 30 dnů od právní moci rozsudku a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť otázku, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v konečném důsledku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), od níž není důvod se odchýlit.

S ohledem na ustanovení věta za středníkem , , je třeba souzenou věc posuzovat podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť předmětný byt dovolatelka užívá bez právního důvodu nejpozději po výzvě žalobkyně k vyklizení bytu (po uplynutí tam stanovené lhůty) – tj. od 30. 10. 2013 (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

Při úvaze, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak i na straně žalobkyně, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.

Námitkami, jimiž zpochybňuje správnost skutkových zjištění (případně hodnocení důkazů), dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení

Dovolatelka sice napadla dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak výrok, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, napadá zjevně jen proto, že jde o výrok akcesorický. Dovolání v této části totiž neobsahuje žádné odůvodnění ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( -238a ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), navíc dovolání proti tomuto výroku by ani nebylo přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [ , ].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 24. listopadu 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu