Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3766/2016

26 Cdo 3766/2016

U S N E S E N Í

Moravského zemského muzea

L. G.

, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, o vyklizení nebytových prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. prosince 2014, č. j. -148, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2016, č. j. -189, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. prosince 2014, č. j. -148,

se zastavuje

.

II. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2016, č. j. -189,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 4. 2. 2016, č. j. -189, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 4. 12. 2014, č. j. -148, kterým uložil žalované do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit tam specifikované nebytové prostory a zaplatit žalobci náklady řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání, kterým žalovaná napadla rozsudky soudů obou stupňů, projednal dovolací soud podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „ “ (čl. II bod 2 ).

Řízení o dovolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil ( ve spojení s ), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl, neboť je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozsudku Ústavní soud usnesením ze dne 26. 5. 2005, sp. zn. , odmítl), formuloval a odůvodnil závěr o neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor, která neobsahuje v rozporu s , federálního ministerstva financí o hospodaření s národním majetkem, ujednání o možnosti od ní odstoupit, bude-li organizace věc potřebovat pro plnění svých úkolů. Dovolací soud přitom neshledal důvody, pro které by měla být tato otázka posouzena jinak. Namítá-li dovolatelka, že účelem byla ochrana socialistického majetku, a proto by absence tohoto ujednání neměla mít za následek neplatnost smlouvy, přehlíží, že obdobné požadavky na obsah nájemní smlouvy kladl i , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (zrušil ), který nabyl účinnosti 1. 1. 2001 (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. ).

Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích (srovnej např. rozsudek ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 86/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. ) zdůraznil, že hospodaření s majetkem státu (obce) musí být maximálně průhledné, účelné, majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, a proto jsou stanovena závazná pravidla pro hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

Nejvyšší i Ústavní soud (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. ) rovněž opakovaně vyložily, že ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty. Přestože nejsou právní názory, které Nejvyšší soud zaujal v jiných právních věcech, ex lege

právně závazné na případy s obdobným skutkovým či právním základem, měly by je soudy ve své rozhodovací praxi respektovat (v případě, že takový právní názor nesdílejí, musí v odůvodnění svého rozhodnutí pečlivě vyložit, proč se v obdobné věci s předmětným judikátem neztotožnily).

Námitkou dovolatelky (nadto velmi obecnou), že výkon práva žalobce je v rozporu s dobrými mravy ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013), se dovolací soud zabývat nemohl, neboť nic takového dovolatelka v řízení netvrdila a nelze tak odvolacímu soudu (ani soudu prvního stupně) vytýkat, že se touto otázkou nezabýval.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první (ve spojení s ) odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu