Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 392/2016

32 Nd 392/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., zastoupené Mgr. Martinem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 106 897 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2015, č. j. -92, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 9. 2015, č. j. -92, potvrdil rozsudek ze dne 25. 3. 2015, č. j. -64, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o zaplacení částky 106 897 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, složenému ze soudců JUDr. Pavla Vrchy, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka.

Dne 24. 10. 2016 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání žalobkyně, jímž žalobkyně reaguje na jeho výzvy k doplnění námitky podjatosti uplatněné v řízeních , , a , a to s tím, „že své níže uvedené podání ze dne 29. 9. 2016 doplňuje ještě o řízení “.

Žalobkyně sice tak i v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. vznesla námitku podjatosti jeho soudců senátu 30 Cdo, nicméně nijak blíže nepopsala, z čeho dovozuje averzi senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu vůči její osobě, nespecifikovala, v čem spatřuje odlišné rozhodování ve věcech, v nichž je účastnicí, a neupřesnila, proti kterým konkrétním soudcům její námitka podjatosti směřuje. Pokud předložila návrh, aby Nejvyšší soud předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení (dále jen „ “), pak ani tento návrh nijak blíže neodůvodnila.

JUDr. Pavel Vrcha ve svém vyjádření uvedl, že v řízení vedeném pod sp. zn. nemá k předmětné věci, ani k účastníkům řízení či k zástupci dovolatelky žádný poměr a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly zakládat důvod pochybovat o jeho nepodjatosti v této věci.

Mgr. Vít Bičák k námitce podjatosti ve vyjádření uvedl, že v rámci své činnosti u soudu prvního stupně rozhodoval o jiných věcech žalobkyně a je mu známo, že žalobkyně vede bezpočet soudních sporů a účelově se svými podáními a návrhy snaží, aby se soud dopustil nesprávného úředního postupu a žalobkyně se mohla v jiném řízení domáhat odškodnění, což však nezakládá takový poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který by měl být dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

JUDr. Pavel Pavlík ve vyjádření uvedl, že k označené věci sp. zn. , k účastníkům ani jejich zástupcům nemá jakýkoli poměr a neví o žádných okolnostech, které by případně svědčily pro pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle věty druhé o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 32 Cdo.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pochybnosti o nepodjatosti soudců dovolatelka dovozuje z okolností jejich rozhodování v jiných (blíže nespecifikovaných) právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z , samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření jmenovaných soudců nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dovolatelka své výhrady směřuje obecně proti soudcům senátu 30 Cdo, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Dovolatelčina námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží ( ), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II. tak, že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.

Návrhu žalobkyně na přerušení řízení podle Nejvyšší soud nevyhověl, neboť nedospěl k závěru o rozporu s ústavním pořádkem, a to ani na základě podání žalobkyně, jímž žalobkyně – současně s doplněním námitky podjatosti v řízeních vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , , a – uplatnila obsahově tutéžnámitku podjatosti i v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2016

JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu