Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 885/2016

33 Cdo 885/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky -Úřadu práce České republiky, se sídlem v Praze 7, Dobrovského 1278/25 (identifikační číslo 724 96 991), proti žalovanému J. K., o 40.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2015, č.j. -38, takto:

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 18. 6. 2015, č.j. -32, kterým Okresní soud v Karviné zastavil řízení a rozhodl o postoupení věci Úřadu práce České republiky, Krajské pobočce v Ostravě „se sídlem 30. dubna 3130/2c, Moravská Ostrava, Ostrava 2“. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci v soudním řízení není dána pravomoc soudu ( , , , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). O povinnosti vrátit přeplatek příspěvku na péči rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela ( , 4 , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním. Byla-li oprávněnou osobou, tj. příjemkyní příspěvku na péči manželka žalovaného, jejíž nárok na výplatu zanikl hospitalizací (26. 3. 2014) a následným úmrtím (23. 5. 2014), musela se při vymáhání neprávem vyplacených dávek řídit právní úpravou účinnou do 31. 12. 2014, která neumožňovala ve správním řízení uložit žalovanému vrátit přeplatek příspěvku na péči. Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2015 by mohla postupovat, tedy ve správním řízení uložit žalovanému povinnost vrátit přeplatek, pokud by po smrti oprávněné osoby přijal platby příspěvku na péči po 1. 1. 2015.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena ( , ), konkrétně otázky výkladu a 4 , o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2014 a od 1. 1. 2015.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odstavec 1). Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona (odstavec 2). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odstavec 3).

Podle ustanovení , o sociálních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2014, je příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, povinen tento přeplatek vrátit.

Podle ustanovení , o sociálních službách, ve znění účinném od 1. 1. 2015, je příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, povinen tento přeplatek vrátit; povinnost vrátit příspěvek nebo jeho část má též osoba, která po smrti oprávněné osoby přijala příspěvek nebo jeho část, které jí nenáleží.

Podle ustanovení , o sociálních službách, ve znění účinném od 1. 12. 2012, rozhoduje opovinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela. Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.

V souzené věci se žalobkyně žalobou doručenou soudu prvního stupně 16. 1. 2015 domáhala po žalovaném zaplacení 40.000,- Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný – manžel M. K. – nesplnil povinnosti uložené a 2 , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, tj. neoznámil, že příjemkyně příspěvku (oprávněná osoba) byla 26. 3. 2014 hospitalizována a že 23. 5. 2014 zemřela. Žalovanému, který za dobu od dubna 2014 do srpna 2014 přijal dávky na svůj bankovní účet, tak byl příspěvek na péči vyplacen neoprávněně.

Není pochyb o tom, že v daném případě nejde o věc vyplývající z poměrů soukromého práva; příspěvek na péči přiznává Úřad práce jako orgán státní správy (srov. , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) a ustanovení cit. zákona vymezuje působnost orgánů při výkonu státní správy v oblasti sociálních služeb. Jde tedy o „věc jinou“ ve smyslu , kterou by soud v občanském soudním řízení mohl projednat a o ní rozhodnout, jen stanoví-li to zákon. Žádné zákonné ustanovení svěřující rozhodování o přeplatcích příspěvku na péči soudům v občanském soudním řízení neexistuje; naopak, , o sociálních službách,založil v této oblasti pravomoc správních úřadů, a to do 31. 12. 2011 obecních úřadů obce s rozšířenou působností a od 1. 1. 2012 (dosud) krajských poboček Úřadu práce. Pravomoc ve věcech týkajících se příspěvku na péči neomezuje okolnost, že správní úřad může ve správním řízení přeplatek příspěvku vymáhat i po osobě, která přijala příspěvek nebo jeho část po smrti oprávněného příjemce, až od 1. 1. 2015; o povinnosti vrátit dávky příspěvku vyplacené takové osobě do 31. 12. 2014 proto rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce.

Lze uzavřít, že otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno (pravomoc ve věci vrácení přeplatku příspěvku na péči), vyřešil odvolací soud ve shodě s tím, co je uvedeno shora; Nejvyšší soud proto – aniž nařizoval jednání ( ) – dovolání žalobkyně zamítl ( ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , věty první, a (žalovanému, který by měl právo na jejich náhradu, žádné náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. 12. 2016 JUDr. Pavel Krbekpředseda senátu