Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3490/2016

20 Cdo 3490/2016

U S N E S E N Í

Bohemia Faktoring, a. s.

J. K.

, pro 53 920,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2016, č. j. -262, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1. 1. 2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 ) podle , , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen " "), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním napadeným rozhodnutím odvolací soud řízení o návrhu oprávněné o procesním nástupnictví na její straně zastavil (výrok I), potvrdil usnesení ze dne 25. 6. 2015, č. j. -165 (výrok II), jímž Obvodní soud pro Prahu 4 k podnětu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány exekuci zcela zastavil s odkazem na ustanovení s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Lukáši Jíchovi, který nastoupil k 1. 4. 2016 do uvolněného úřadu po JUDr. Tomáši Vránovi, na nákladech exekuce 7 865,- Kč. Rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že exekuční titul, rozhodčí nález vydaný JUDr. Tomášem Sokolem ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. K/2009/01062, je nezpůsobilým exekučním titulem, protože rozhodčí doložka byla sjednána tak, že případný spor bude řešen rozhodcem jmenovaným Společností pro rozhodčí řízení a.s., která však nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným podle zákona. Konečně žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III).

Oprávněná v dovolání především uvedla, že ještě před případným zastavením exekuce mělo být v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu rozhodnuto věcně o jejím dřívějším návrhu (ze dne 14. 4. 2016) na vstup nového oprávněného (společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD.) do řízení podle ustanovení Za nesprávné měla, že odvolací soud řízení o tomto návrhu zastavil pro překážku věci rozsouzené, aniž by zkoumal nově uváděné skutečnosti, o které návrh byl opřen. Ohledně jí uložené povinnosti k náhradě nákladů exekutora dovolatelka vyjádřila názor, že jí nelze přičíst zavinění na zastavení exekuce, neboť vstoupila do řízení, které bylo řádně zahájeno jejím právním předchůdcem (Komerční bankou, a. s.), o nařízení exekuce rozhodl exekuční soud, dovolatelka nebyla stranou, která rozhodčí doložku sjednala.

Právní závěr odvolacího soudu, že exekuci je třeba podle ustanovení v daném případě zastavit, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, který již opakovaně uvedl, že nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) soud zastaví i bez návrhu vždy, existuje-li taková relevantní okolnost, pro niž je provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) nepřípustné. Ani případná právní moc usnesení o nařízení výkonu (exekuce) nezhojí vady bránící provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) a existující již v době jeho vydání. Nařízenou exekuci je na místě zastavit i tehdy, zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2011, sp. zn. , či usnesení ze dne 16. ledna 2012, sp. zn. ). Dovolací soud též již v řadě rozhodnutí (např. v usnesení ze dne 10. července 2013, sp. zn. , publikovaném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) uzavřel, že byl-li rozhodce určen odkazem na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky ( , , ve znění pozdějších předpisů) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu zastavit pro nepřípustnost podle (tj. i bez návrhu - srov. dále též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. , nebo ze dne 9. června 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2015, sp. zn. , rovněž i usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. ).

Neobstojí ani výhrada dovolatelky, že exekuce byla zastavena, aniž by soud rozhodl o jejím opakovaném návrhu na postup podle ustanovení (do řízení na straně oprávněné místo dovolatelky měla vstoupit PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., reg. č. 008477 se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street, Victoria, Mahé, Seyschelles). Již dříve Nejvyšší soud uzavřel, že není procesním pochybením, jestliže o opakovaném návrhu na postup podle ustanovení nebude věcně rozhodováno, je-li dána překážka věci rozhodnuté (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. a ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Uvedená judikatura je přiléhavá i v tomto případě. O návrhu oprávněné na vstup společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. bylo pravomocně rozhodnuto usnesením soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 12. 12. 2014, č. j. 103 Ex 26032/09-26, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. -118. Dřívější zamítavé rozhodnutí bylo odůvodněno především tím, že oprávněný již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek věděl o nevyhnutelnosti zastavení exekuce podle pro nedostatek pravomoci rozhodce k vydání exekučního titulu. Tím se podávalo, že samotná smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2014, na jejímž základě byl dřívější návrh podle ustanovení podán, je zneužitím práva, a proto je zneužitím práva i podání návrhu na postup podle ustanovení s poukazem na tuto smlouvu. Odvolatelka se v novém návrhu podle omezila jen na sdělení skutečností, které mají nasvědčovat aktuální solventnosti společnosti PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. Případná solventnost této společnosti však nebyla při rozhodování o dřívějším návrhu rozhodující, a proto její údajně zlepšená finanční situace nemůže ničeho změnit na tom, že věcnému rozhodnutí o opětovném návrhu podle brání překážka věci rozsouzené (srov. rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. – 10).

Napadá-li dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu i v části, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku III o náhradě nákladů soudního exekutora, není dovolání podle ve znění do 31. 12. 2013 přípustné, protože tímto výrokem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání oprávněné do věci samé podle ustanovení věty první odmítl pro nepřípustnost.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a Oprávněná byla v dovolacím řízení neúspěšná, povinnému ani exekutorovi žádné náklady během řízení o dovolání podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. listopadu 2016

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu