Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 42/2016

KSPA 48 INS 9934/201048 ICm 2652/201129 ICdo 42/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce CEMEX Cement, k. s., se sídlem v Prachovicích, Tovární 296, PSČ 538 04, identifikační číslo osoby 15052320, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalovanému 1. správcovská a konkurzní v. o. s., se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 67, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 26126788, jako insolvenčnímu správci dlužníka Prefa Pardubice a. s., zastoupenému Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, PSČ 530 02, o vyloučení dobývacího prostoru z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Prefa Pardubice a. s., se sídlem v Pardubicích, U Prefy 579, PSČ 533 51, identifikační číslo osoby 46504818, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 6. února 2015, č. j. -553, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2016, č. j. , -888 ( ), takto:I. Řízení o „dovolání“ proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 6. února 2015, č. j. -553, se zastavuje.II. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2016, č. j. , -888 ( ), seodmítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcina náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze rozhodnutí insolvenčního soudu potvrdil ve výroku ve věci samé a změnil ve výroku o nákladech řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu a výslovně i proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný dovolání.

Dovolání je ve smyslu , (dále též jen „ “), mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.

Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle odvolání, pokud to zákon nevylučuje. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti rozhodnutí insolvenčního soudu, které touto vadou trpí, zastavil podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dále dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Dovolatel k předpokladům přípustnosti dovolání a jeho důvodu uvádí následující:

„1) Byl selektován zdroj práva žalobce v narušení principu důvěry Prefa Pardubice a. s., účastníka privatizačního vztahu, v rozhodovací činnost orgánů státu a presumpci její správnosti, protože z horního zákona neplyne, že by jednotlivé dobývací prostory, byť stanovené v jednom výhradním ložisku, měly sdílet společný osud, což znamená, že tato otázka nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena,

2) zneužití aplikace ve variantě platné v režimu, který byl dle zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný, soudci inkviziční (bolševickou) metodou nesporného řízení, kterým toto řízení nebylo, věc nesprávně právně posoudili k legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozporu s čl. 6 ÚMLUVY o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu č. 33/1997 Sb., který je označen Trestné činy praní výnosů zločinu, když demonstrativní odmítnutí práva žalovaného na spravedlivý proces je koncentrováno do selekce zdroje práva žalobce stanovením sporných dobývacích prostorů Č. v letech 1997 a 1998 z řetězce korupce zahájeného nezákonným jednatelstvím bez příkazu za dlužníka Prefa Pardubice a. s. přes nezákonné bezdůvodné obohacování právního předchůdce žalobce v dobývacím prostoru Č. ve vlastnictví Prefa Pardubice a. s. k zahájení těžby právním předchůdcem žalobce v dobývacím prostoru Č. v roce 2007 odvozeně od defraudace podniku úpadce RASTRA AG-CZ a. s., což nebylo dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešeno, a

3) nezákonná korupční legalizace výnosů z trestné činnosti, bezdůvodné obohacení právního předchůdce žalobce na úkor dlužníka, tím, že útok právního předchůdce žalobce na vlastnická práva dlužníka byl realizován zločinným spolčením k likvidaci Prefa Pardubice a. s. prostřednictvím konkurzního řízení úpadce RASTRA AG-CZ a. s. a legalizován prostřednictvím nezákonného trestního řízení proti zástupcům Prefa Pardubice a. s. a prostřednictvím konkurzního řízení úpadce RASTRA AG-CZ a. s. a je dokonáván prostředky popření práva na spravedlivé soudní řízení v řízeních o náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení, nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena.“

Dovolatelem předestřené „otázky“ nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejich posouzení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, a nejde tudíž o otázky hmotného či procesního práva, na jejichž vyřešení závisí napadené rozhodnutí ( ).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož rozhodnutí o stanovení dobývacích prostorů ve výhradním ložisku štěrkopísku přísluší báňskému úřadu, a práva k dobývacímu prostoru lze převádět smlouvou na další osoby, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2013, sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2015, sp. zn. ).

Konečně z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sp. zn. , vyplývá, že veřejná práva vztahující se k dobývacímu prostoru jsou (jako jiná majetková hodnota) způsobilá být součástí majetkové podstaty a lze je tudíž také (rozhodnutím soudu o vylučovací žalobě) z majetkové podstaty vyloučit.

Ve zbývající části dovolání dovolatel snáší řadu tvrzení a námitek, často s projednávanou věcí nesouvisejících, aniž by Nejvyššímu soudu předložil jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení závisí napadené rozhodnutí a ve vztahu k níž by současně vymezil předpoklady přípustnosti dovolání. Těmito tvrzení a námitkami se proto Nejvyšší soud nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S ohledem na argumentaci zástupce dovolatele, jíž se snaží ospravedlnit obsah dovolání a formulace v něm použité svými povinnostmi advokáta, Nejvyšší soud podotýká, že povinností advokáta je dodržovat pravidla profesionální etiky ( , o advokacii) i při sepisování dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2013, sp. zn. ). Dovolání v projednávané věci přitom obsahuje řadu tvrzení, která nepředstavují věcnou polemiku s napadeným rozhodnutím a z mezí profesionální etiky zjevně vybočují, a to přesto, že takové jednání již stejnému zástupci ve věci téhož účastníka Nejvyšší soud opakovaně vytknul (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. , a ze dne 28. ledna 2015, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. listopadu 2016

JUDr. Petr Šuk předseda senátu