Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 185/2016

KSPA 59 INS XY

-43

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka P. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Barinkou, advokátem, se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 115/42, PSČ 568 02, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2016, č. j. XY, 4 VSPH XY, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 12. května 2016, č. j. XY, mimo jiné zjistil úpadek dlužníka (P. S.) [výrok I.], odmítl návrh na povolení oddlužení dlužníka (výrok II.) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.).

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka usnesením ze dne 7. června 2016, č. j. KSPA 59 , 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výrocích, jimiž insolvenční soud odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Odvolací soud – odkazuje na obsah spisu a cituje ustanovení a 2 a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – uzavřel, že všech třináct závazků dlužníka vzniklo „z podnikání“, přičemž dlužník v insolvenčním návrhu netvrdil rozhodné skutečnosti, z nichž by vyplynulo, že dluhy z podnikání nebrání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, a na výzvu insolvenčního soudu ze dne 26. června 2015 (A-15) neuvedl, že věřitelé souhlasí s řešením jeho úpadku oddlužením. Současně doplnil, že v odvolacím řízení „vyšlo najevo, že dlužník nedisponuje souhlasným vyjádřením všech věřitelů“. Dlužník tak nebyl osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení otázky dosud dovolacím soudem nezodpovězené, týkající se podmínek, za nichž lze povolit oddlužení dlužníka, který má závazky z podnikání.

Dovolatel popisuje důvody, které vedly k jeho úpadku, a akcentuje, že konkurs ho „položí“. Současně dokládá souhlas pěti věřitelů s řešením úpadku oddlužením.

Dovolání dlužníka je přípustné podle ustanovení k řešení otázky dovolatelem otevřené, dosud Nejvyšším soudem beze zbytku nezodpovězené.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání (odstavec 1). Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle nebo d), anebo c) jde o pohledávku zajištěného věřitele (odstavec 2).

Podle ustanovení návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení , jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Nejvyšší soud především ve shodě se soudem odvolacím zdůrazňuje, že pod číslem 49/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek uveřejnil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. září 2015, č. j. 1 VSOL XY, ve kterém označený soud formuloval a odůvodnil závěry, podle nichž:

„Má-li dlužník dluh z podnikání, je povinen již v návrhu na povolení oddlužení tvrdit skutečnosti, z nichž v souladu s ustanovením vyplývá, že dluh z podnikání nebrání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením.

Jestliže dlužník, který má dluh z podnikání, v návrhu na povolení oddlužení ani k výzvě insolvenčního soudu netvrdí skutečnosti, z nichž v souladu s ustanovením vyplývá, že dluh z podnikání nebrání řešení jeho úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne; totéž platí, má-li důvod, pro který dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, spočívat v tom, že s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde ( ), a dlužník v návrhu na povolení oddlužení uvede, že takový souhlas nemá, nebo vyjde-li před rozhodnutím o návrhu na povolení oddlužení v řízení najevo, že věřitel, o jehož pohledávku jde, s oddlužením nesouhlasí. Postup podle věty druhé je v těchto případech vyloučen“.

Na shora uvedených závěrech (s nimiž dal najevo svůj souhlas tím, že shora označené usnesení Vrchního soudu v Olomouci uveřejnil za účelem sjednocení rozhodovací praxe obecných soudů ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud plně setrvává (přejímá je coby názory vlastní) a nemá důvod na nich nic měnit ani v poměrech projednávané věci.

Za stavu, kdy z obsahu spise plyne (a není ani ze strany dlužníka rozporováno), že k datu vydání (dovoláním napadeného) rozhodnutí odvolacího soudu dlužník nedoložil souhlas (nezajištěných) věřitelů, o jejichž pohledávky jde, s řešením jeho úpadku oddlužením (a existenci takových souhlasů ani netvrdil), je právní posouzení věci odvolacím soudem správné. Jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady řízení, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), dovolání dlužníka zamítl [ ].

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2016

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu