Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5257/2016

23 Cdo 5257/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně ČD Cargo, a.s., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00, IČO 28196678, zastoupené JUDr. Jozefem Kovalčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, PSČ 110 00, proti žalované ARGO BOHEMIA, s.r.o.,se sídlem v Praze 3, náměstí Winstona Churchilla 1800/2, PSČ 130 00, IČO 25501071, zastoupené JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, PSČ 702 00, o zaplacení částky 87 025,89 EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. dubna 2016, č. j. -211, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. června 2015, č. j. -158, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 87 025,89 EUR s úrokem z prodlení ve výši vymezené ve výroku pod bodem I (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů (výrok pod bodem II).

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 7. dubna 2016, č. j. -211, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že „rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, a v řešení otázky procesního práva v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu je právně nepřezkoumatelné, což ve svém důsledku vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci v tom, že ze strany odvolacího soudu nebyly přezkoumatelně vyřešeny všechny relevantní námitky žalované“.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost nebo zamítnutí pro jeho nedůvodnost.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (článek II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále opět jen „ “).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou řádně zastoupenou podle , posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ). Tomuto požadavku přitom dovolatelka nedostála.

Z dovolání se podává, že žalovaná má za to, že dovolání má být přípustné proto, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Otázku hmotného práva, na niž závisí napadené rozhodnutí odvolacího soudu, a která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, však žalovaná v dovolání nevymezila, a to ani při posouzení dovolání z hlediska jeho obsahu. Její dovolání představuje pouhou polemiku s právními závěry odvolacího soudu, s nimiž dovolatelka nesouhlasí. To, že má dovolatelka jiný názor na právní závěry odvolacího soudu, však nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání podle

Podle dovolatelky je dovolání dále přípustné pro řešení procesněprávní otázky spočívající v tom, že napadený rozsudek odvolacího soudu je nepřezkoumatelný, neboť odvolací soud přezkoumatelně nevyřešil všechny relevantní námitky žalované. V této části dovolatelka nevymezila, jaký důvod přípustnosti dovolání podle uplatňuje, z obsahu dovolání se však podává, že podle dovolatelky odvolací soud tím, že rozhodl nepřezkoumatelně, postupoval v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí odvolacího soudu. Její konkrétní námitky však směřují do vad řízení – podle dovolatelky nemá napadené rozhodnutí odvolacího soudu náležitosti stanovené v , dovolatelka nesouhlasí s postupem dovolacího soudu při vypořádání důvodů jejího odvolání, namítá, že měly být provedeny další důkazy, které navrhla. K vadám řízení by však dovolací soud mohl přihlédnout jen tehdy, bylo-li by dovolání přípustné ( ). Tvrzení těchto vad tedy přípustnost dovolání nezakládá.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zčásti dovolání trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, zčásti dovolání nesplňuje předpoklady ustanovení a není tudíž přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná povinnost, kterou jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. listopadu 2016

JUDr. Zdeněk D e s předseda senátu