Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4434/2016

20 Cdo 4434/2016

U S N E S E N Í

České spořitelny, a. s.,

1)

J. K.

, zastoupenému Mgr. et Bc. Michalem Roubíkem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Legií č. 413 a

2)

L. K.

, o 107 778,90 Kč s příslušenstvím, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2016, č. j. -130, takto:

Dovolání

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného1) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2016, č. j. -130, jímž odvolací soud odvolání povinné 2) odmítl (výrok I) a usnesení Okresního soudu v Pelhřimově (dále“soud prvního stupně“) ze dne 15. 4. 2015, č. j. -121, o zamítnutí návrhu povinného 1) na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání potvrdil (výrok II), odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále „ “ (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení ), neboť povinný 1), v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání ( ), nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení – a odst. 3 ), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ve spojení s ). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného důvodu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání ( ) nelze odstranit (srov. větu první ) a pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Odkázal-li povinný 1) ohledně předpokladu přípustnosti dovolání pouze na ustanovení § 237 a konstatoval, že „nesprávné právní posouzení věci“ shledává v tom, že podání dovolatele ze dne 28. 12. 2012 a ze dne 3. 6. 2015, měla být soudem prvního stupně věcně projednána coby žaloby v samostatném nalézacím řízení a nikoli v tam vedeném exekučním řízení, v konečném důsledku nemohl tímto způsobem zvolit alespoň jedno z hledisek přípustnosti dovolání.

I kdyby dovolatel svou jedinou námitkou vytkl vadu řízení (rozhodnutí o návrhu, který nesměřoval do exekučního řízení), nemůže sama o sobě dovolací důvod či předpoklad přípustnosti dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. ). Dovolací soud by se jí mohl totiž zabývat teprve za předpokladu projednatelného (formálně bezchybného) dovolání (srov. větu druhou ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. října 2016

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu