Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 620/2016

29 Cdo 620/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce SONITA - TECHNOS s. r. o. "v likvidaci", se sídlem v Praze 10, Nosická 2386/18, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 26452553, zastoupeného JUDr. Františkem Novotným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, PSČ 110 00, proti žalované A. P., zastoupené JUDr. Richardem Syslem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Buzulucká 678/6, PSČ 160 00, za účasti Ing. P. M., jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupeného JUDr. Karlem Vrzáňem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Dejvická 664/46, PSČ 160 00, o zaplacení 3.654.008,31 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce a vedlejšího účastníka proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. dubna 2015, č. j. -372, , takto:

I. Dovolání se odmítají.

II. Žalobce a vedlejší účastník

jsou povinni

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 56.240,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. května 2012, č. j. -169, zamítl žalobu o zaplacení 3.654.008,31 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 134.616 Kč (výrok II.). Usnesením ze dne 30. května 2012, č. j. -186, rozhodl o odměně znalkyně (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 12.900 Kč (výrok II.) a rozhodl o vrácení nespotřebované zálohy na znalecký posudek ve výši 7.100 Kč na účet žalované (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výroku II. „ve spojení s doplňujícím usnesením“ jej změnil tak, že žalobce a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 147.516 Kč (první výrok), rozhodl o povinnosti žalobce a vedlejšího účastníka nahradit žalované náklady odvolacího řízení (druhý výrok) a odmítl odvolání žalobce do výroku III. „doplňujícího usnesení“ (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobce a vedlejší účastník dovolání.

1) K dovolání žalobce:

Dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Otázka, zda soudy mohly přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku (ohledně níž má dovolatel za to, že ji odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně rozsudkem ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu), nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí.

Odvolací soud (ani soud prvního stupně) nepřezkoumával odborné závěry znalkyně z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence. Pouze uzavřel, že žalovaná si převzaté peněžní prostředky, které byly „řádně zaúčtovány“ (což plyne ze znaleckého posudku), neponechala, ale předala je druhému jednateli, svému tehdejšímu manželovi (vedlejšímu účastníkovi na straně žalobce).

Přípustným pak dovolání nečiní ani otázka nesení důkazního břemene (již podle dovolatele odvolací soud vyřešil v rozporu s rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2015, sp. zn. , a ze dne 28. února 2002, sp. zn. ). Odvolací soud považoval za zjištěné (a proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby), že si žalovaná převzaté peněžní prostředky neponechala, resp. s nimi nenaložila v rozporu se svými povinnostmi jednatelky, ale že je předala druhému jednateli žalobce, svému tehdejšímu manželovi. Ačkoliv současně nesprávně uvádí, že žalobce „neunesl důkazní břemeno k prokázání toho, že společnosti vznikla škoda, která je v příčinné souvislosti s porušením povinností žalované“, je z napadeného rozhodnutí zřejmé, že žaloba byla zamítnuta nikoliv pro neunesení důkazního břemene, ale proto, že žalovaná své povinnosti jednatelky neporušila.

Ve vztahu k ostatním námitkám dovolatel nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), již dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K závěru, podle něhož pouhá citace (viz strana 3 dovolání), ani argument, že by právní otázky „měly být dovolacím soudem posouzeny jinak“ (strana 6 dovolání), nepředstavují způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, srov. např. důvody usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , či ze dne 26. října 2015, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. , ze dne 21. července 2015, sp. zn. , či ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. .

2) K dovolání vedlejšího účastníka:

Dovolání vedlejšího účastníka v rozsahu, v němž směřuje proti části prvního výroku napadeného rozsudku ve věci samé, jímž odvolací soud potvrdil výrok I. soudu prvního stupně, Nejvyšší soud odmítl podle věty první ve spojení s jako podané osobou, která k tomu není oprávněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2015, sp. zn. , ze dne 27. května 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 23. dubna 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. ).

V rozsahu, v němž vedlejší účastník brojí proti prvnímu výroku napadeného rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, a dále proti druhému výroku o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud dovolání vedlejšího účastníka odmítl podle a 2

Učinil tak proto, že dovolání (v tomto rozsahu) nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle , neboť otázku hrazení nákladů řízení (i) vedlejším účastníkem, vystupujícím na straně neúspěšného účastníka řízení, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 89/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2000, sp. zn. , ze dne 7. července 2005, sp. zn. , ze dne 24. listopadu 2004, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2014, sp. zn. ).

Namítá-li dovolatel, že do řízení vstoupil až v průběhu odvolacího řízení, přehlíží, že se vedlejším účastníkem stal již v okamžiku, kdy soudu prvního stupně došlo jeho sdělení, že vstupuje na straně žalobce do řízení (srov. č. l. 31, 116 či 196 spisu); k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. , či v literatuře Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 605. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. července 2012, č. j. -238 (o nepřipuštění Ing. P. M. jako vedlejšího účastníka na straně žalobce), jež bylo změněno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, č. j. -261 (tak, že se jeho vedlejší účastenství připouští).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. října 2016

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu