Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4474/2016

20 Cdo 4474/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. K., zastoupenému Mgr. Michalem Roubíkem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, třída Legií č. 413, pro 188 703,- Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. -237, -237, takto: Dovolání povinného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. -237, -237, kterým odvolací soud potvrdil jednak usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. -150, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, jednak usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. -153, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení provedení exekuce prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 7. 6. 2010, č. j. 103 Ex 15510/10-11, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení , když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení srozumitelného dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Pokud dovolatel dovozoval přípustnost dovolání z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, pří jejíž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, byl povinen v dovolání vymezit, při řešení jakých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a rovněž od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Dovolatel však uvedeným požadavkům na vylíčení přípustnosti dovolání nevyhověl, neboť rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlit, vůbec nepopsal a ani neoznačil. Tato skutečnost ve spojení s faktem, že rovněž dovolací důvody dovolatel vymezil rekapitulací exekučního řízení, prostřednictvím polemiky s rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 26. 5. 2008, č. j. -588 (jenž v dané věci není exekučním titulem) a neupřesněným tvrzením o tom, že nemovitosti, jež jsou předmětem exekuce, nejsou ve vlastnictví povinného a jeho manželky, činí dovolání neprojednatelným pro jeho neurčitost jak co do vymezení skutečně konkrétního předpokladu přípustnosti, tak co do specifikace dovolacího důvodu.

Vzhledem k výše uvedenému nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolání bylo odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. října 2016JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. pověřený člen senátu