Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 149/2016-B-197

XY

29 NSČR 149/2016-B-197

U S N E S E N Í

E. I.

, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY,

vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY,

o pořádkové pokutě, o námitce vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci,

vznesené

H. Č.

, narozenou XY, bytem XY, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ivana Waltrová a JUDr. Helena Myšková

nejsou vyloučeny

z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 4 VSOL XY.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 24. května 2016, č. j. XY, uložil Krajský soud v Brně (dále též „insolvenční soud“) bývalé jednatelce dlužníka H. Č. (dále jen „H. Č“) pořádkovou pokutu ve výši 15.000 Kč.

Proti usnesení insolvenčního soudu podala H. Č. odvolání (č. l. B-185), které je vedeno u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 4 VSOL XY.

V průběhu odvolacího řízení vznesla H. Č (podáním z 15. července 2016, č. l. B-188) námitku podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ivany Waltrové (dále jen „I. W.“) a JUDr. Heleny Myškové (dále jen „H. M.“). Námitku odůvodnila tím, že I. W. a H. M. zasedaly (I. W. jako předsedkyně senátu) společně s Mgr. Martinem Hejdou (dále jen „M. H.“), „kmenovým“ soudcem Krajského soudu v Brně, v senátu, jenž rozhodl (usnesením ze dne 10. prosince 2015, č. j. XY, 2 VSOL XY) o „identickém“ usnesení insolvenčního soudu.

K tomu dále uvedla, že odmítá věřit tomu, že I. W. nemá vytvořen profesně tolerantní vztah k rozhodnutím Krajského soudu v Brně, takže žádá, aby o odvolání (v této věci) rozhodoval jiný senát, v němž nebude nikdo ze soudců, kteří rozhodovali v oné předchozí věci (tedy I. W. a H. M.).

Soudkyně soudního oddělení 4 VSOL (jemuž byla věc přidělena k vyřízení) I. W. a H. M. se k námitce podjatosti vyjádřily (10. srpna 2016) shodě tak, že ji nemají za důvodnou. Potvrdily, že jako členky senátu 2 VSOL rozhodovaly o odvolání H. Č. proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 4. listopadu 2015 č. j. XY, v době, kdy dle platného rozvrhu práce Vrchního soudu v Olomouci byl členem tohoto senátu i M. H. (soudce Krajského soudu v Brně, dočasně přidělený k výkonu funkce soudce k Vrchnímu soudu v Olomouci na dobu od 1. září 2015 do 28. února 2016), uvedly nicméně, že nejsou k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům v žádném poměru, který by byl důvodem pochybností o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení H. Č. popsaných shora nevypovídá (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Olomouci. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/20015“).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudkyň, které nemají - jak vyplývá z jejich vyjádření - k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Takový důvod se nepodává ani z toho, že při rozhodování o předchozí pořádkové pokutě zasedal v odvolacím senátě (dočasně přidělený) soudce insolvenčního soudu M. H.; k tomu, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. nebo i důvody R 20/2015.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označené soudkyně Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. XY, 4 VSOL XY ( ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; H. Č., dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. srpna 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu