Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 98/2021

32 Nd 98/2021-273

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice, o neurčité podání, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu uplatněné v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2015, č. j. -176, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , takto:

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2014, č. j. -170, ve výroku pod bodem II., kterým Okresní soud v Karviné rozhodl tak, že zástupce z řad advokátů pro toto řízení se žalobci neustanovuje.

Řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. a rozhodnout o něm přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2021, složenému ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Pavla Simona.

Podáním datovaným dnem 7. 2. 2021 a doručeným Nejvyššímu soudu dne 10. 2. 2021 žalobce uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Důvod jeho vyloučení spatřuje v tom, že senát, jehož je uvedený soudce členem, postupuje v jeho početných soudních sporech podjatým, diskriminačním způsobem, bez zohlednění základních lidských práv a svobod, a umožňuje soudům nižších stupňů nesprávný úřední postup bez zastoupení žalobce ustanoveným advokátem, ač žalobce je občanem v nouzi a bez právního vzdělání. Uvedený soudce „se chová s arogancí komunistických zločinců“, ve stovkách žalobcových soudních sporech mu nebyl schopen zajistit spravedlivý a nestranný soudní proces podle platných zákonů a mezinárodních úmluv a umožnil hrubé porušování antidiskriminačních zákonů. Žalobce požaduje „výměnu senátu č. “ a jeho nahrazení civilizovaným senátem, který mu zajistí spravedlivý a nestranný soudní proces.

Mgr. Vít Bičák k uplatněné námitce podjatosti uvedl, že mu není známá žádná skutečnost, pro kterou by měl být vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, není v žádném poměru k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům, ani se nepodílel na projednání a rozhodnutí věci u soudu nižšího stupně ve smyslu ustanovení a 2 .

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti [odstavec 1].U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání [odstavec 2]. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [odstavec 4].

Podle věty druhé o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2021 byla věc o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 32 Cdo.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sen. zn. , jež je – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná – dostupné na jeho webových stránkách).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 2000, pod číslem 33, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněné v témže časopise, sešit č. 3, ročník 2002, pod číslem 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

Z žalobcových tvrzení ani z procesního spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možno - v intencích zákonem nastavených a judikaturou blíže vysvětlených kritérií - dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce Mgr. Víta Bičáka. Přesvědčení, že se mu nedostává nestranného rozhodování, žalobce opírá výhradně o postup soudce při projednávání jiných jeho věcí, tedy o skutečnost, kterou zákon výslovně označuje jako nezpůsobilý důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci (srov. shora citovaný ).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Nejvyššího soudu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 3. 2021

JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu