Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3700/2016

U S N E S E N Í

Stavebního bytového družstva Domažlice

N. B.

, zastoupené Mgr. Jiřím Vopičkou, advokátem se sídlem v Plzni, Purkyňova č. 547/43, o 60 656 Kč s příslušenstvím, o zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2016, č. j. -350 (), takto :

Dovolání

se odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále „odvolací soud“) ze dne 31. 3. 2016, č. j. -350 (), jímž odvolací soud k odvolání povinné usnesení Okresního soudu v Domažlicích (dále“soud prvního stupně“) ze dne 17. 7. 2015, č. j. -284, změnil a exekuci zastavil i ohledně úroků z prodlení ve výši 6,5% ročně z částky 500 Kč od 23. 6. 2014 (výrok I), dále potvrdil zamítnutí návrhu povinné na úplné zastavení pro částku 60 156 Kč s příslušenstvím (výrok II) a konečně výrok, že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto dodatečným usnesení zrušil a zrušil i následně vydané dodatečné usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 8. 2015 č. j. -295 (výrok III), odmítl podle věty první , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále „“ (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení ), neboť povinná v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání ( ) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení – a odst. 3 ), a rovněž neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ve spojení s ). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného důvodu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání ( ) nelze odstranit (srov. větu první ) a pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Odkázal-li povinný ohledně předpokladu přípustnosti dovolání pouze na ustanovení , a jen konstatoval, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu“, aniž by tyto otázky blíže specifikoval a předestřel konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu, která v napadeném rozhodnutí respektována nebyla, v konečném důsledku nemohl tímto způsobem zvolit alespoň jedno z hledisek přípustnosti dovolání obsažené v (viz shora citované R 4/2014).

Učinila-li dovolatelka stěžejním obsahem svého dovolání výhrady vůči závěru odvolacího soudu, že již soud prvého stupně správně uzavřel, že povinná neprokázala tvrzení o existenci započitatelné pohledávky vůči oprávněnému z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy instalací a používáním poměrových odpařovacích indikátorů spotřeby tepla v bytě povinné a o existenci započitatelné pohledávky z titulu nároku na vypořádací podíl povinné po ukončení členství v bytovém družstvu převyšující částku 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6,5% ročně od 23. 6. 2014, pak jde o námitky spočívající v jejím nesouhlasu se skutkovými závěry odvolacího soudu, které přípustnost dovolání založit nemohou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. ).

Konečně dovolatelkou namítané vady důkazního řízení (provedení nenavrženého důkazu spisem Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. , vedeném o nároku manžela povinné na náhradu škody na zdraví a znaleckým posudkem vypracovaným Státním zdravotním ústavem, který je jeho součástí a jehož závěry vzbuzují pochybnosti o jeho objektivitě) nemůže sama o sobě dovolací důvod či předpoklad přípustnosti dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2007, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. ). Dovolací soud by se jimi mohl totiž zabývat teprve za předpokladu projednatelného (formálně bezchybného) dovolání (srov. větu druhou ).

Dovolatelka dále namítá, „že se soudy nevypořádaly s otázkou absolutní neplatnosti stanov bytového družstva jako celku, neboť nebyly přijaty v souladu se zákonem, tj. na řádné členské schůzi“ a tudíž nelze z nich vycházet při stanovení výše započitatelné pohledávky na vypořádací podíl při ukončením členství povinné v bytovém družstvu, pak i zde platí, že podstata její námitky nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, k níž by byly oba soudy věcně příslušné. Řízení o neplatnosti členské schůze, na níž byly přijaty Stanovy bytového družstva ze dne 1. 6. 2007 je (a to ke dni podání návrhu povinnou na zastavení exekuce z tohoto důvodu, založeném ve spise na čísle listu 181, bylo) řízením ve sporu z právního vztahu mezi družstvem a jeho členem, týkající se členského vztahu s družstvem, tj. řízením ve smyslu , a v prvním stupni je k projednání věci příslušný krajský soud rozhodující v obchodních věcech. Tato obrana povinné, která není ani členem družstva, v exekučním řízení nepřísluší.

Jestliže dovolání směřovalo proti výroku usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, jímž bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, je v tomto bodě rovněž nepřípustné, a to podle se stejným procesním výsledkem dovolacího řízení. Subjektivně nepřípustné je i dovolání podané do výroku o změně rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž došlo k zastavení exekuce i pro příslušenství jistiny co do částky 500 Kč, když vyznělo v prospěch dovolatelky, a pojící se opět s jeho odmítnutím [srov. a ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. září 2016

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu