Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2192/2016

29 Cdo 2192/2016

U S N E S E N Í

J. D.

Ing. V. P.

,

o uložení povinnosti, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. února 2015, č. j. -134, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 25. září 2013, č. j. -79, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla „uložena povinnost založit se žalobcem společnost s ručením omezeným s obchodními podíly žalobce a žalovaného ve výši 50 %“ a s předmětem podnikání blíže specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále též jen „ “), neboť v rozporu s požadavkem neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (srov. ), přičemž v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. ). Dovolatel k předpokladům přípustnosti uvádí pouze to, že „podle poučení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné za podmínek “, čímž uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti v projednávané věci nedostál.

Ze shora citovaného ustanovení se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá ( ). Dovolatel k důvodu dovolání uvádí pouze to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž specifikuje, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle mínění dovolatele nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá.

Z vyplývá, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání, která v projednávané věci běží až od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce (k čemuž v projednávané věci došlo usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. března 2016, č. j. -171, jež nabylo právní moci dne 9. dubna 2016). Lhůta k odstranění vad dovolateli tedy marně uplynula, aniž by vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odstranil. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2016

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu