Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3794/2016

33 Cdo 3794/2016

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 13. srpna 2015, č. j. -45, uložil žalované a J. S., aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni 1.600.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), J. S. uložil, aby žalobkyni zaplatil 100.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrok II.), zamítl žalobu, aby žalované zaplatila žalobkyni 100.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení (výrokem III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. dubna 2016, č. j. -78, rozhodl, že ve vztahu k J. S. se odvolání do jím napadených výroků I. a IV. odmítá, ve vztahu k žalované změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1.600.000,- Kč s 4% úrokem ročně od 11. 6. 2010 do 10. 6. 2015 s tím, že její povinnost zaniká v rozsahu splnění povinnosti J. S. a co do požadavku na zaplacení 4 % úroku z 1.600.000,- Kč od 11. 6. 2015 do zaplacení se žaloba vůči žalované zamítá; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které není podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 1 a 7 , čl. II bod 2 – dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil o ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ).

Dovolání shora uvedený postulát nesplňuje, neboť v něm není vůbec specifikováno, v čem žalovaná spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (které ze čtyř kritérií přípustnosti uvedených v má za splněné). Tento údaj v dovolání absentuje pravděpodobně proto, že je v něm odkazováno na již neúčinný (konkrétně na , ve znění účinném do 31. 12. 2012). V čem je spatřováno splnění přípustnosti dovolání pak nelze dovodit ani z obsahu dovolání, jehož podstatu tvoří vylíčení vlastní skutkové verze a výhrady žalované vůči skutkovým zjištěním, z nichž soudy při právním posouzení věci vycházely. V této souvislosti se sluší připomenout, že podstatou úvahy o správnosti právního posouzení věci je prověření, zda zjištěný skutkový stav dovoloval učinit příslušný právní závěr (v dané věci, že ručitelský závazek žalované je platným právním úkonem). Je proto evidentní, že v dovolání užitá argumentace ani nevystihuje jediný přípustný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ). Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Absence údaje o tom, v čem podle žalované spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný žádný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2016

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu