Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2181/2014

29 Cdo 2181/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce Moravské uhelné a. s., se sídlem v Brně, Barvičova 56, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 60727217, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 32 (27) K 3/99, o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku konkursní podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, o dovolání JUDr. Ilony Schelleové, Dr., advokátky, se sídlem v Brně, Foltýnova 1016/37, PSČ 635 00, správkyně konkursní podstaty úpadce,proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. července 2013, č. j. -781, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 12. prosince 2012, č. j. 32 (27) K 3/99-744, schválil Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) konečnou zprávu o zpeněžování majetku podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty ze dne 22. července 2011 (dále též jen „konečná zpráva“), s tím, že:

A) příjmy konkursní podstaty činí celkem 1.535.245,64 Kč;

B) výdaje konkursní podstaty činí celkem 626.150,68 Kč, z čehož tvoří:

1) částku 28.000 Kč odměna správců konkursní podstaty, ze které náleží:

- JUDr. Iloně Schelleové, Dr. (dále jen „I. S.“) částka 1.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty,

- JUDr. J. B. (dále jen „J. B.“) částka 27.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty,

- Mgr. F. L. (dále jen „F. L.“) 0 Kč;

2) částku 10.000 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) hotové výdaje správců konkursní podstaty, ze které náleží:

- I. S. částka 10.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty,

- J. B. a F. L. 0 Kč.

3) částku 457.180,68 Kč náklady spojené s udržováním a správou podstaty;

4) částku 66.839 Kč daně, poplatky a pojistné;

5) částku 14.496 Kč soudní poplatek za konkurs;

6) částku 49.635 Kč pracovněprávní pohledávky;

C) zůstatek k rozdělení činí částku 909.094,96 Kč.

K odvolání I. S. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18. července 2013, č. j. -781:

[1] Potvrdil usnesení konkursního soudu v bodech A) a C) výroku.

[2] Potvrdil usnesení konkursního soudu v bodu B) výroku v části, kterou bylo rozhodnuto o výdajích konkursní podstaty v celkové výši 626.150,68 Kč, z toho o odměně I. S. ve výši 1.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, a o hotových výdajích I. S. ve výši 10.000 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, o nákladech spojených s udržováním a správou podstaty ve výši 457.180,68 Kč, o daních, poplatcích a pojistném ve výši 66.839 Kč, o soudním poplatku za konkurs ve výši 14.496 Kč a o pracovněprávních pohledávkách ve výši 49.635 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podala I. S. dovolání, jehož přípustnost vymezuje prostřednictvím ustanovení , (dále též jen „ “), ve znění účinném od 1. ledna 2013 (vytýkajíc odvolacímu soudu nesprávné poučení o dovolání), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky „schválení konečné zprávy v jiném než navrhovaném znění, které ve svém důsledku je fakticky neschválením konečné zprávy“.

Následně dovolatelka obsáhle argumentuje ve prospěch závěru o nesprávnosti napadeného rozhodnutí a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že schválí konečnou zprávu ve znění, které předložila 22. července 2011.

I. K rozhodnému znění pro dovolací řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Byla to tedy dovolatelka (a nikoli odvolací soud, jehož poučení o dovolání je přiléhavé), kdo se zmýlil v posouzení, jaké znění je rozhodné pro dovolací řízení v této věci.

II. K přípustnosti dovolání.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci konkursu a vyrovnání, může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením a c/ (srov. ). O případ uvedený pod písmenem b/ však nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá, když dovolatelka mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle , rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( , věta první, ), je pak možné - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b/ , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ).

Dovolání tvoří z větší části polemika dovolatelky se skutkovými závěry soudů nižších stupňů (proti nimž klade dovolatelka vlastní hodnocení skutkových zjištění a závěrů, jež byly podkladem pro schválení konečné zprávy). Samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) však nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), takže pro ně ani nelze dovolání připustit.

Otázkou, kterou Nejvyššímu soudu předkládá dovolatelka jako právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, se pak Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zabýval a zodpověděl ji shodně s tím, jak věc řešil konkursní soud i soud odvolací.

Podle závěrů, jež zformuloval Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 22/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, platí, že při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce správcem konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených) konkursní soud postupem podle , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), jenž ústí ve vydání usnesení o (ne)schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit konečnou zprávu v jiném znění, než ve kterém ji konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty úpadce [neschválit některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i některé z nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)], což je patrno např. též z důvodů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2015, sp. zn. . V něm Nejvyšší soud posuzoval (v řízení, jehož předmětem bylo rovněž schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku konkursní podstaty a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty) nákladnost výdajů vzešlých ze smlouvy o provedení dražby a uzavřel, že nebyly-li uzavření nebo účinnost smlouvy o provedení dražby na vrub konkursní podstaty podmíněny souhlasem věřitelského výboru, pak jediným kriteriem pro (ne)schválení výdajů vynaložených z konkursní podstaty na (smluvenou) odměnu dražebníka za dvě neúspěšné dražby, při nichž nebyl předmět dražby vydražen, je účelnost takto vynaložených výdajů, jež je poměřována úvahou, zda v poměru k účelu, na který byl vynaložen, šlo o výdaj nebo náklad přemrštěný. Následně dodal, že úsudek, že šlo o výdaj nebo náklad přemrštěný, by nutně vedl k závěru, že správce konkursní podstaty porušil povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí a odpovídal by za škodu tím vzniklou, což by se mohlo promítnout i do rozhodnutí konkursního soudu o neschválení takového výdaje (nákladu) v rámci rozhodování o schválení konečné zprávy.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 4. října 2016

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu