Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2166/2016

25 Cdo 2166/2016

U S N E S E N Í

M. Ch.

Nemocnici s poliklinikou Havířov, příspěvkové organizaci,

se sídlem Havířov, Dělnická 1132/24, IČO 00844896, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. , o dovolání právního zástupce žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2016, č. j. -522, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě k odvolání zástupce žalobkyně usnesením ze dne 16. 2. 2016, č. j. -522, potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 2. 2. 2016, č. j. -514, jímž okresní soud přiznal ustanovenému zástupci žalobkyně odměnu za zastupování v celkové výši 15.106,85 Kč, přičemž stanovil odměnu za jeden úkon právní služby částkou 1.200 Kč podle advokátního tarifu ( ve znění pozdějších předpisů).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) podle čl. II bodu 7 a čl. II bodu 2 postupoval podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

Dovolání zástupce žalobkyně neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu , neboť v něm dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle až 238a Dovolatel konkrétně nevymezil, od jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud odchýlil, ani která dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak.Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je především vymezení jeho přípustnosti, přičemž dovolání musí být formulováno tak, aby z něj bylo patrné, které z hledisek vyjmenovaných v má dovolatel za splněné a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje, přičemž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu). K otázce přípustnosti dovolatel – advokát – uvedl, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a „posuzovaná právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného či procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. Ani tak však dovolatel přípustnost dovolání nevymezil, neboť jeho formulace, že „posuzovaná právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak“, zjevně významově neodpovídá požadavku (ve smyslu ), aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. požadavkům tedy dovolatel nedostál, uvedení právní otázky posouzení výše odměny za úkon právní služby dle advokátního tarifu, aniž by zároveň označil rozhodnutí dovolacího soudu a jeho příslušné závěry, od nichž se údajně odvolací soud odchýlil, ani závěry, které by měl dovolací soud v projednávané věci posoudit jinak, než je posoudil v jiném rozhodnutí, pro řádné vymezení přípustnosti nepostačuje. Dané náležitosti dovolání nejsou splněny tím, že dovolatel opíše ustanovení advokátního tarifu a zopakuje právní posouzení odvolacího soudu, s nímž nesouhlasí. Jelikož dovolatel v dovolání nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle a , trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna ( věta první ). Z ustanovení přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.Pro úplnost dovolací soud poznamenává, že i kdyby dovolání uvedenými vadami netrpělo, muselo by být rovněž odmítnuto vzhledem k ustanovení , jímž je přípustnost dovolání limitována částkou 50 000 Kč. Pro posouzení, zda dovoláním napadenými výroky o nákladech řízení bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, je určující výše nákladů řízení, jejichž náhradu takto dovolateli podle dovolání soudy odepřely (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jestliže dovolateli byla přiznána náhrada 15.106,85 Kč a on se domáhá přiznání částky 51.887 Kč, je rozdíl obou částek právě tou náhradou, kterou mu soudy odepřely, a protože je tato částka nižší než 50.000 Kč, dovolání není přípustné.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. září 2016

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu