Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 810/2016

33 Cdo 810/2016

U S N E S E N Í

B.E.R.N.

obchodní, s.r.o.,

se sídlem v Bernarticích, Týnská 89 (identifikační číslo osoby 271 75 839), zastoupené JUDr. Jozefem Bohdanem, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, Josefa Václava Sládka 35, proti žalovanému

Ing.

M. Č.

, podnikateli se sídlem v Praze 5, Zahradníčkova 1126/18 (identifikační číslo osoby 131 01 471), zastoupenému JUDr. Ing. Miroslavem Silovským, advokátem se sídlem v Plzni, Karlova 211/5, o 2.450.769,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2015, č.j. -178, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 22.312,- Kč

do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jozefa Bohdana, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 19. 12. 2014, č.j. -117, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 2.450.769,- Kč s příslušenstvím (specifikovanými úroky z prodlení) a na náhradě nákladů řízení 203.680,75 Kč.

Rozsudkem ze dne 27. 10. 2015, č.j. -178, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výši nákladů před soudem prvního stupně stanovil částkou 313.930,25 Kč a náklady odvolacího řízení přiznal žalobkyni ve výši 227.731,56 Kč), žalobkyni uložil „doplatit“ státu soudní poplatek 110.249,50 Kč a žalovanému „doplatit“ státu soudní poplatek rovněž ve výši 110.249,50 Kč. Podle odvolacího soudu pohledávka, jejíž zaplacení je předmětem sporu, nezanikla započtením pohledávek, které měl žalovaný v době postoupení (31. 12. 2013) vůči právní předchůdkyni žalobkyně - postupitelce (CZ SK KOMODITY s.r.o.), protože kompenzační projevy z 28. 3. 2014 a 1. 4. 2014 žalovaný učinil po (účinném) oznámení o postoupení pohledávky, které mu bylo doručeno 13. 3. 2014, nikoliv vůči postupníkovi (žalobkyni), ale vůči postupitelce, tj. původní věřitelce. Doručení kompenzačních projevů právní předchůdkyni žalobkyně dříve, než mu bylo oznámeno postoupení pohledávky, žalovaný neprokázal ( , , ).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. V první řadě namítá okolnosti, které s podstatou věci nesouvisejí (finanční transakce právní předchůdkyně žalobkyně, které podle jeho názoru mají možný přesah i do trestněprávní oblasti, a s nimi spojený eventuální vliv na platnost smlouvy o postoupení pohledávek). Dovolatel se domnívá, že těmito skutečnostmi se soudy obou stupňů dostatečně nezabývaly a poskytly tak právní ochranu jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Dále namítá, že odvolacím soudem byly při zjišťování skutkového stavu věci porušeny procesní normy týkající se důkazního břemene účastníků, pokud se jedná o doručení oznámení o postoupení pohledávek.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení ( ).

Žalovaný k vymezení přípustnosti dovolání uvedl, že „je přesvědčen, že tato otázka hmotného práva dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena. I pokud by v obdobné věci již rozhodnutí bylo vydáno, je … přesvědčen, že se rozhodující soudy odchýlily od rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť je … nepředstavitelné, že by obdobné jednání odporující dokonce , bylo chráněno právním řádem České republiky“. Pokud jde o výroky o náhradě nákladů řízení, přípustnost spatřoval v tom, že při výpočtu „se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, kdy není možné uložit povinnost náhrady nákladů ve vyšší míře, než jsou skutečné náklady řízení.“

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. ). Tomuto požadavku žalovaný zjevně nedostál, uvádí-li v dovolání pouze s meritem sporu nesouvisející skutková tvrzení a zpochybňuje-li rozložení důkazního břemene účastníků ohledně doručení y, jíž postupitelka oznámila postoupení pohledávky (odvolací soud ostatně správně vyšel z toho, že je na žalobkyni, aby prokázala, že její pohledávka započtením nezanikla).

Ani proti nákladovým výrokům není dovolání přípustné. Žalovaný – bez odkazu na konkrétní rozhodnutí dovolacího soudu – jen poukazuje na chybu při výpočtu nákladů odvolacího řízení (konkrétně na duplicitu povinnosti hradit soudní poplatek z žaloby); otázku procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání, nespecifikoval. Nad rámec uvedeného se připomíná, že chyba ve výpočtu výše nákladů řízení nemůže bez dalšího založit přípustnost dovolání; role Nejvyššího soudu jako sjednotitele judikatury svědčí o tom, že není možné, aby napravoval veškerá pochybení soudů nižších instancí, navíc za situace, kdy dovolání nesplňuje zákonem stanovená kritéria.

Nepředložil-li žalovaný k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 21. září 2016

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu