Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4063/2014

22 Cdo 4063/2014

U S N E S E N Í

I. J.,

P. J.,

o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 5. 2014, č. j. -106, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. května 2014, č. j. -106, a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 1. dubna 2014, č. j. -96,

se ruší

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Šumperku k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Šumperku (dále rovněž jako „soud prvního stupně“) k návrhu účastníků usnesením ze dne 4. 3. 2013, č. j. -88, přerušil řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. podle v souladu s

Usnesením ze dne 1. 4. 2014, č. j. -96, Okresní soud v Šumperku toto řízení o vypořádání společného jmění manželů zastavil, neboť podle věty třetí (ve znění platném ke dni podání žaloby v této věci, tj. ke dni 2. 5. 2012) žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 29. 5. 2014, č. j. -106, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Odvolací soud uvedl, že v projednávané věci bylo řízení přerušeno na návrh obou stran sporu podle Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků nepodal návrh na pokračování řízení ve lhůtě 1 roku od právní moci usnesení o přerušení řízení, soud prvního stupně správně řízení podle zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu Uvádí, že v doplnění žaloby o vypořádání společného jmění manželů (dále rovněž jako „SJM“) ze dne 20. 12. 2012 navrhla přerušení řízení o vypořádání SJM vedeného pod sp. zn. , a to až do pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o určení vlastnického práva, jelikož v tomto řízení byla řešena otázka, která mohla mít význam pro rozhodnutí soudu ve věci vypořádání SJM (a to otázka určení vlastnického práva). Na základě výše uvedeného navrhla přerušit řízení o vypořádání SJM podle O návrhu žalovaného ze dne 27. 11. 2012 přerušit řízení z téhož důvodu [podle ] nebyla žalobkyně informována a nelze uzavřít, že přerušení řízení navrhla shodně se žalovaným ve smyslu Jakmile byla věc vedená u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. skončena, měl soud prvního stupně v řízení pokračovat i bez návrhu podle Potvrdil-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení (které bylo vydáno podle , jelikož nebyl podán návrh na pokračování v řízení ve lhůtě jednoho roku), spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle (napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu), že je uplatněn dovolací důvod uvedený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Podle (ve znění účinném do 31. 12. 2015) „pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět“.

Podle (ve znění účinném do 31. 12. 2015) „jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení“.

Podle § 111 odst. 3 (ve znění účinném do 31. 12. 2015) „jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. Soud může na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví“.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. (toto rozhodnutí je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz), uvedl, že „k přerušení řízení podle přistoupí soud tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena (má být řešena) otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám ( ). Důvod přerušení řízení tu spočívá zejména v hospodárnosti řízení (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 752 s., nebo David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. . Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 503). Účelem přerušení řízení podle (tzv. klid řízení) je poskytnout účastníkům řízení časový prostor pro možnost k mimosoudnímu vyřešení sporu tam, kde to umožňuje povaha věci, a to případně i za pomoci smírčího nebo mediačního jednání prováděného jinou osobou nebo zařízením (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání.; Lavický, P. a kol. . Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 505). Na tento účel proto zcela logicky navazuje ustanovení , poslední věty, , neboť lze mít důvodně za to, že pokud účastníci přerušeného řízení (podle ) nevyvíjí po dobu jednoho roku od přerušení řízení žádnou procesní aktivitu, jež by vedla k obnovení řízení, v němž by bylo soudem rozhodnuto o uplatněném nároku, je možné presumovat, že došlo k vyřešení sporu mimosoudní cestou (za jehož účelem bylo řízení přerušeno), a účastníci proto na pokračování řízení netrvají“.

Z obsahu spisu se podává, že u Okresního soudu v Šumperku probíhalo řízení vedené pod sp. zn. , o vypořádání SJM, přičemž mezi účastníky bylo sporné, zda nemovitosti blíže specifikované ve spisu jsou součástí společného jmění. U Okresního soudu v Šumperku rovněž probíhalo pod sp. zn. řízení o určení, že tyto nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků řízení. Právě z tohoto důvodu navrhla žalobkyně i žalovaný, a to každý samostatně, aby soud kvůli hospodárnosti přerušil probíhající řízení o vypořádání SJM do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o předběžné otázce vlastnictví nemovitostí (srov. č. l. 72 a 55 spisu). Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 1. 4. 2014, č. j. -88, přerušil řízení o vypořádání SJM „do pravomocného rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , a to dle , jelikož to účastníci shodně navrhli“. Následně soud prvního stupně řízení o vypořádání SJM zastavil podle , neboť žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení.

Z výše uvedeného se jednoznačně podává, že žalobkyně i žalovaný navrhli přerušení řízení o vypořádání SJM podle (tj. do skončení souvisejícího řízení, v němž je řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí soudu) a soud prvního stupně podle toto řízení přerušil, což vyjádřil slovy, že řízení se přerušuje, do „pravomocného rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. “. Jestliže soud prvního stupně odkázal v usnesení o přerušení řízení na ustanovení , jedná se s ohledem na shora uvedené o zřejmou nesprávnost, neboť žalobkyně i žalovaný nežádali o přerušení řízení za účelem poskytnutí času pro vyřešení sporu mimosoudní cestou, ale toliko na dobu, než bude v jiném řízení vyřešena otázka, jež má význam pro rozhodnutí ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. ). Bylo-li v projednávané věci podle výroku rozhodnutí řízení přerušeno do pravomocného skončení souvisejícího řízení, měl soud podle v řízení pokračovat i bez návrhu, jakmile bylo skončeno řízení související.

Pokud odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zastaveno řízení vedené pod sp. zn. , jelikož žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení podle , závisí jeho rozhodnutí na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu ( ) a spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu

Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolání je důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit ( ). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( ).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu