Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3722/2016

20 Cdo 3722/2016

U S N E S E N Í

JUDr. V. H.

L. B.

, identifikační číslo osoby 12787736, zastoupeného JUDr. Lubošem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, pro 196 019,70 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 Ex 16454/10, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 4. 2016, č. j. -184, a usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 5. 2015, č. j. -128, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 6. 4. 2016, č. j. -184, potvrdil usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 5. 2015, č. j. -128, jímž Okresní soud v České Lípě zamítl návrh povinného na odklad a zastavení exekuce.

Povinný usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním, v němž obšírně dovozuje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení věci. K vymezení přípustnosti dovolání uvádí, že se jedná o „údaj velice složitý, neboť odvolatel nemá ani prostřednictvím obhájce možnost, aby svoje tvrzení nějak odvodil, když nemůže předvídat, v čem by se měl odvolací soud odchýlit, aby naplnil tyto možnosti.“ Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí a aby napadená usnesení změnil, popřípadě zrušil, a věc vrátil k novému projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „ “ (srov. II bod 1 , čl. II, bod 2 ).

Z ustanovení se podává, že v dovolání musí být uvedeno – kromě obecných náležitostí ( ), proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) – také to,

v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a).

Podle ustanovení dovolání, které takový údaj neobsahuje, může být o tuto náležitost doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; přitom podle ustanovení se v dovolacím řízení nepoužije ustanovení .

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Ačkoli je z obsahu dovolání zřejmá obeznámenost dovolatele s povinností řádně vymezit předpoklady přípustnosti dovolání zakotvené v , z obsahu dovolání, ani za použití sebevstřícnější interpretace, se její splnění nikterak nepodává; dovolání je jen rekapitulací námitek vznesených již v rámci odvolacího řízení a pouhou polemikou se závěry odvolacího soudu. Dovolatel tak toliko požaduje, aby dovolací soud rozhodl jinak než soud odvolací, což však za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání v režimu ustanovení považovat nelze (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sp. zn. ze dne 21. 1. 2014).

Jelikož má dovolání vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( ), a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud je podle odmítl, a podle ustanovení tak učinil rozhodnutím předsedy senátu s jen stručným odůvodněním ve smyslu ustanovení

Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení nemůže být důvodný ani dovolatelem uplatněný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu [ ], přičemž o něm dovolací soud zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , publikované na webových stránkách Nejvyššího soudu).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. srpna 2016JUDr. Vladimír Kůrkapředseda senátu