Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1972/2016

U S N E S E N Í

DAHANAX, s. r. o.

T. A.

, zastoupenému JUDr. Michalem Filoušem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostravská 501/16, za účasti vydražitele

L. Z.

, a předražitelky

AAA Realitní fond, a. s.,

se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábř. 235/28, identifikační číslo osoby 27413934, pro 5 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 Ex 33571/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 4. 11. 2015, č. j. -199, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Ve vztahu mezi vydražitelem na straně jedné a oprávněnou, povinným a předražitelkou na straně druhé žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

III. Ve vztahu mezi předražitelkou na straně jedné a oprávněnou a povinným na straně druhé žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 8. 6. 2015, č. j. 103 Ex 33571/13-146, kterým soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov (s účinností od 1. 4. 2016 byl do příslušného exekutorského úřadu jmenován soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha), zrušil své usnesení ze dne 13. 5. 2015, č. j. 103 Ex 33571/13-122, o udělení příklepu (výrok I.), rozhodl, že předražitelkou ve výroku uvedené nemovité věci se za nejvyšší předražek ve výši 3 141 670 Kč stává společnost AAA Realitní fond, a. s., identifikační číslo osoby

27413934 (výrok II.), uložil povinnému vyklidit vydraženou nemovitou věc do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.) a rozhodl, že neúspěšnému vydražiteli se po právní moci usnesení vrátí zaplacená dražební jistota (výrok IV.). Dále odvolací soud rozhodl, že vydražitel, předražitelka a povinný nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že soudní exekutor porušil svoji zákonnou povinnost tím, že provedl dražbu, ač bylo zahájeno insolvenční řízení proti povinnému a nebylo vydáno předběžné opatření podle . Soudní exekutor měl dražbu odložit, případně si zajistit předběžné opatření, ani jediné však neučinil. Uvádí, že soudní exekutor není oprávněn přezkoumávat kvalitu insolvenčního návrhu a pokud přes zahájené insolvenční řízení draží nemovité věci, postupuje v rozporu s , ,y, a d. Soudní exekutor překročil meze, které mu stanovuje zákon, čímž porušil i základní principy demokratického právního státu, a odvolací soud takový protizákonný a protiústavní postup posvětil. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudního exekutora zrušil.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 a část první čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu Dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné, přičemž musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ].

Protože dovolání má vady, jež nebyly v době trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání povinného odmítl ( ).

Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud poukazuje na svou ustálenou rozhodovací praxi, dle níž v případě, kdy soudní exekutor přistoupil k dražbě nemovitých věcí povinného i přes krátce před konáním dražebního jednání zahájené insolvenční řízení, avšak insolvenční návrh, na základě kterého toto insolvenční řízení bylo zahájeno, byl následně, ještě před tím, než odvolací soud stačil ve věci rozhodnout, pro své vady ve smyslu ustanovení insolvenčním soudem odmítnut, je možné v exekučním řízení pokračovat, a to tam, kde bylo v důsledku zahájeného insolvenčního řízení zabráněno v jeho provádění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. července 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu