Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3399/2016

33 Cdo 3399/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobkyně DOMESTIK s. r. o. se sídlem Praha 6, Křenova 4383/3, identifikační sídlo osoby: 262 38 675, zastoupené Mgr. Pavlem Čvančarou, advokátem se sídlem Praha 5, Vrázova 2243/7, proti žalovanému Ing. M. L., zastoupenému Mgr. Vladislavou Kučerovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Dlouhá 730/35, o zaplacení částky 81.512 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2016, č. j. -101, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 22. 6. 2015, č. j. -78, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 43.610 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 21. 7. 2009 do zaplacení ve výši 8,5 % do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 37.902 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení z částky 43.610 Kč od 28. 2. 2009 do 20. 7. 2009 (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky III., IV. a V.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 2. 2016, č. j. -101, změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II. tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 37.902 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,5 % od 21. 7. 2009 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, jinak jej ve zbývající části tohoto výroku a ve výroku I. potvrdil (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů řízení státu (výroky II. a III.).

Rozsudek odvolacího soudu v části výroku I., jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, a v nákladových výrocích II. a III. napadl žalovaný dovoláním, jež žalobkyně navrhla odmítnout, případně zamítnout.

Podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 ; dále jen „ “) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se - podle mínění dovolatele - řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Žalovaný přípustnost dovolání (ve smyslu ) vymezil jen tak, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, jež byly opakovaně judikaturně řešeny ve všech stupních řízení vč. ústavního odlišně“.

Údaje o tom, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe (tj. od kterého konkrétního rozhodnutí dovolacího soudu) se řešení vymezené otázky hmotného či procesního práva odchyluje, se z dovolání (posuzováno podle obsahu - ) nepodává. Lze uzavřít, že argumentace žalovaného – přes podrobný popis geneze případu a namítanou nesprávnost zjištěného skutkového stavu, na jehož základě bylo rozhodnuto o věci, a postupu soudů v řízení - není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu

Jelikož dovolání proti rozsudku odvolacího soudu vykazuje vadu, kterou žalovaný včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat, dovolací soud dovolání odmítl podle věty první (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. , ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , odmítl).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 1. září 2016

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu