Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2117/2016

21 Cdo 2117/2016

U S N E S E N Í

JUDr. M. V.,

O2 Czech Republic a. s.

se sídlem v Praze 4 – Michli, Za Brumlovkou č. 266/2, IČO 60193336, zastoupenému Dr. Josefem Černohlávkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Jungmannova č. 31/23, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015 č. j. -258, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Dr. Josefa Černohlávka, advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Jungmannova č. 31/23.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalobce

proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2015 č. j. -258 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ke splnění předpokladů pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení , zejména k otázce nadbytečnosti zaměstnance a příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně, a k výběru zaměstnance, který je nadbytečným, srov. při obdobné právní úpravě v předchozím například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. , uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 1968 sp. zn. , uveřejněný pod č. 94 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998 sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 11/99, s. 374, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. , uveřejněný pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. , uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012 sp. zn. , uveřejněného pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2012 sp. zn. ], a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V projednávané věci odvolací soud při posuzování platnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 27. 4. 2010 dané žalovaným žalobci podle ustanovení vycházel ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu České republiky obsaženého v rozsudku ze dne 24. 9. 2014 č. j. -149, jestliže – poté, co se v souladu s tímto názorem zabýval věcí i z toho pohledu, že žalovaný rozhodl o zrušení pracovního místa žalobce a o tom, že v oddělení soutěžního práva zůstane Mgr. I. K. přijatá na místo „právníka“ v době pracovní stáže žalobce v Bruselu, bezprostředně poté, co žalobce odmítl dohodu s žalovaným o předčasném ukončení uvedené stáže ke dni 31. 3. 2010, a že žalovaný po skončení pracovního poměru mezi ním a žalobcem hledal do právního útvaru právníka se specializací na soutěžní právo – dospěl k závěru (který přesvědčivě vysvětlil), že „organizační opatření zaměstnavatele bylo skutečně přijato za účelem snížení stavu zaměstnanců a zvýšení efektivnosti práce“, když „součástí organizačních změn účinných od 1. 5. 2010 bylo spojení organizačního útvaru ´Soutěžní právo´, ve kterém působil žalobce, s útvarem ´Regulace´, kde byla zařazena Mgr. K.“, a žalovaný „volil v rámci nově zřízeného (spojeného) útvaru mezi dvěma právníky se stejným zaměřením (navíc za situace, kdy žalobce nebyl k dispozici, neboť se odmítl ze stáže vrátit dříve)“, a že z přijetí právničky Mgr. K. P. nelze dovozovat „existenci jiných cílů“ zaměstnavatele při přijímání organizační změny ze dne 24. 3. 2010, neboť Mgr. K. P. byla přijata na pracovní místo právníka v útvaru „Regulace a soutěžní právo“ až dva roky po doručení výpovědi žalobci a „v činnosti tak velké obchodní společnosti, jakou je nepochybně žalovaný, se jedná o dlouhý časový úsek, během něhož se vyvíjí jak ekonomická situace společnosti, tak její potřeby na trhu práce“, a je proto obvyklé, že zaměstnavatel „reaguje na ekonomické změny též změnami personálními“. Odvolací soud se proto v dovoláním napadeném rozsudku neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak se dovolatel mylně domnívá, ale naopak z ní vychází.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [namítá-li, že soudy „pro právní zhodnocení zcela pominuly další zjištěné a prokázané skutečnosti v rámci obnoveného dokazování“, které „ve svém souhrnu prokazují, že rozhodnutím žalovaného označeným jako rozhodnutí o nadbytečnosti č. 267/2010 byly sledovány zcela jiné cíle, než jak je vymezuje ustanovení “], dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2016 JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu